NEWBORN MURDERS IN THE CZECH REPUBLIC AND PSYCHO-SOCIAL CONDITION OF THEIR MOTHERS

Jíra V.¹, Vorel F.¹, Velemínský M.^2,3
1Policie České republiky; ²Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta; ³Nemocnice, a.s., České Budějovice

Korespondenční autor: Václav Jíra (jira@dounetmail.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Published online: 24. 6. 2005

Summary

The aim of the study was to find out the following facts concerning killing of newborn babies:

• to find out the frequency of “cases” of murders of newborn babies in the individual regions of the Czech Republic in the years of 1993–2002 in relation to the number of born babies;
• to find out the sex ratio of the offenders;
• to find out the age of the offender;
• to find out the legal qualification, i.e. how the case was judged by bodies actuating in prosecution;
• to find out the family status of the offender;
• to find out the social status of the offender in relation to employment;
• to find out the sex of the murdered newborns;
• to find out the final verdict of the court in the individual “cases”.

The authors formulated the following hypotheses:

• mother considers to murder the newborn before delivery already;
• mother decides to murder the newborn primarily for social reasons;
• mother's decision to kill the baby is also influenced by the attitude of the partner towards her pregnancy;
• most murders occur on the base of the disturbance related with the delivery;
• newborn murders do not influence the general perinatal and neonatal mortality of the Czech Republic; it is rather a social problem;
• newborn murders are not related to the selection of sex;
• in the final phase, the prosecution of the woman is often stopped on the base of expert opinions.

In the scope of a quantitative sociological research, a secondary analysis of the data of the police database and of the files concerning the individual “cases” (this is a technical term) of murders of newborns and sucklings by the mother was carried out. The research and collection of the data was anonymous. The authors used the penal code and the criminal law, publications of forensic medicine, forensic psychiatry and psychology, obstetrics and gynecology in the data analysis. The research used materials from the police database which is completed with each new case, i.e. information of the person of the crime offender, the way of accomplishment of the crime, and how the case was concluded. Further, records concerning the individual cases and expert opinions being part of them were used. Since 2002, the borders of the individual regions and their names were changed in the Czech Republic. This change has had no influence on the work of police and some courts so far, from the point of view of their competence. Thus, we kept the division of the cases of murders according to how they were documented until 31–12–2001, so as not to distort some statistics.

In the period from 1992 to 2002, there were 41 cases of newborn murders and 2 cases of suckling murders altogether, committed by 42 women who had given birth, being their average age of 26,3 years. 18 women from the given number were single, 17 were married and 7 divorced. From the social point of view, 22 women were employed, 13 unemployed, one of them being prostitute and 7 students. 20 of the murdered newborns and sucklings were girls, 16 were boys, and the sex could not be determined in 7 cases.

In 12 cases (i.e. 30%), the crime was considered as murder according to the provisions of § 219 paragraph 1,2 letter e) of criminal law, in one case of them there was a suspicion of lactation psychosis; in 30 cases (i.e. 68%), the crime was considered as murder of newborn committed by mother according to the provisions of § 220 of criminal law; and in 1 case (i.e. 2%), the crime was considered as grievous bodily harm according to the provisions of § 224 paragraph 1,2 of criminal law. It can be seen even from this legal qualification that in 68% cases, the newborn killing occurred as a consequence of the disturbance caused by delivery (§ 220 of criminal law), i.e. by mother's mood having its origin in physiological processes provoked by delivery. The police database states that in the final phase, prosecution was stopped in 16 cases, the sentence was suspended in three cases, 7 women were sentenced unconditionally, 9 women conditionally, and protective treatment was ordered in case of one woman.

The following results were assessed with the help of the secondary data analysis: in 12 cases (30%), the crime was considered as murder according to the provisions of § 219 paragraph 1,2 letter e) of criminal law, this being deliberate killing. In one case, there was a suspicion of lactation psychosis. In 30 cases (68%), the crime was considered as murder of newborn by the mother according to the provisions of § 220 of criminal law, i.e. in state of disturbance caused by delivery. One case (2%) was considered as grievous bodily harm according to § 224 paragraph 1,2 of criminal law. It can be seen from the survey that murders in state of disturbance caused by delivery prevail over social reasons, by which the research target was met.

From the total number of 42 offenders, 13 were unemployed, one of them living on prostitution, 4 were divorced and 18 single. In those women, their present social and economic situation influenced their behaviour to a certain extent. The average age of the offenders of the given crimes is 26,3 years.

The measures proposed in the scope of health and social prevention consist in the following: lectures on sexual and gynecological problems should start in elementary schools already; potentially risk mothers-to-be should be found out in time, already at the opportunity of the exam at the gynecologist's; contact between the gynecologist and the social worker should be provided in order to prevent newborn murders by mothers; increased attention should be given to places where there are risk families, principally dysfunctional families or socially weak families. Mothers with unwanted pregnancy must be provided with alternative possibilities to give anonymous birth. It can be seen from the final court sentences that the number of the women who killed their babies really deliberately and had to be punished unconditionally comprise only one third of the total number. Thus experts and the public should admit presumption of innocence in these women too. From the individual casuistries follows that the baby is killed by the woman, but psychic pressure from the partner and the woman's fear about the further fate of their relation play an important role in her decision as well. The partner, however, is not impacted directly by the legal proceedings. This fact must be taken into consideration in decision-making as well.

Keywords: newborn - murder- mother - psycho-social - killing

Souhrn

Cílem studie bylo zjistit následující fakta týkající se usmrcení novorozence:

• zjistit frekvenci „případů“ vražd novorozenců v jednotlivých krajích ČR v letech 1993–2002 ve vztahu k počtu narozených;
• zjistit zastoupení pohlaví pachatele;
• zjistit věk pachatelky;
• zjistit právní kvalifikaci, jak byl případ posuzován orgány činnými v trestním řízení;
• zjistit rodinný stav pachatelky;
• zjistit sociální postavení pachatelky ve vztahu k zaměstnání;
• zjistit pohlaví zavražděných novorozenců;
• zjistit konečný verdikt soudu u jednotlivých „případů“.

Autoři vyslovili následující hypotézy:

• matka uvažuje o vraždě novorozence již před porodem;
• matka se rozhoduje k vraždě novorozence především ze společenských důvodů;
• rozhodnutí matky k usmrcení dítěte je také ovlivněno vztahem partnera k probíhající těhotenství;
• většina vražd vznikne na podkladě rozrušení vzniklé v souvislosti s porodem;
• vraždy novorozenců neovlivňují celkovou perinatální a neonatální úmrtnost ČR; jedná se spíše o sociální problém;
• vraždy novorozenců nesouvisí s výběrem pohlaví;
• na podkladě znaleckých posudků dochází v konečné fázi k zastavení trestního řízení ženy.

V rámci kvantitativního sociologického výzkumu byla provedena sekundární analýza dat policejní databáze a spisových materiálů k jednotlivým „případům“ (jedná se terminus technicus) vražd novorozenců a kojenců matkou. Výzkum a sběr dat byl anonymní. Při analýze dat autoři použili trestní řád a trestní zákon, publikaci soudního lékařství, soudní psychiatrie a psychologie, porodnictví a gynekologie. K výzkumu byly použity materiály z policejní databáze, která je doplňována každým novým případem, a to poznatky k osobě pachatele trestné činnosti, způsobu provedení trestného činu a jak byl případ ukončen. Dále byly použity spisové materiály k jednotlivým případům a znalecké posudky, které jsou jejich obsahem. Od roku 2002 došlo v České republice ke změně hranic jednotlivých regionů i jejich názvů. Na práci policie a některých soudů neměla zatím tato změna z důvodu jejich působnosti žádný vliv. Proto, aby nedošlo ke zkreslení některých statistik, jsme ponechali rozdělení případů vražd tak, jak bylo dokumentováno do 31.12.2001.

Za období let 1992 až 2002 došlo celkem ke 41 případům vražd novorozenců a 2 kojenců, které spáchalo 42 rodiček, jejichž průměrný věk byl 26,3 let. Z uvedeného počtu rodiček bylo 18 svobodných, 17 vdaných a 7 rozvedených. Ze sociálního hlediska bylo 22 rodiček zaměstnaných, 13 nezaměstnaných, z toho jedna prostitutka, a 7 studentek. Ze zavražděných novorozenců a kojenců bylo 20 děvčat, 16 chlapců a u 7 případů se nepodařilo pohlaví zjistit.

Ve 12 případech (jedná se o 30 %) byl trestný čin posuzován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona, z toho u jednoho případu bylo podezření na laktační psychózu, ve 30 případech (jedná se o 68 %) byl trestný čin posuzován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona a u 1 případu (jedná se o 2 %) byl trestný čin posuzován jako ublížení na zdraví podle ustanovení § 224 odst. 1,2 trestního zákona. Již z této právní kvalifikace je zřejmé, že u 68 % případů došlo k usmrcení novorozence v důsledku rozrušení způsobeného porodem (§ 220 tr. zákona), tedy rozpoložením matky, které má původ ve fyziologických procesech vyvolaných porodem. Databáze policie uvádí, že v konečné fázi bylo v 16 případech zastaveno trestní stíhání, ve třech případech došlo k odložení trestu, 7 žen bylo odsouzeno bezpodmínečně, 9 žen podmíněně, u jedné ženy bylo nařízeno ochranné léčení. Zjišťovanou výzkumnou metodou, sekundární analýzou dat, bylo vyhodnoceno následující: ve 12 případech (30 %) byl trestný čin posuzován jako vražda podle ustanovení § 219 odst. 1,2 písm. e) trestního zákona, jedná se o vědomé usmrcení. U jednoho případu bylo podezření na laktační psychózu. Ve 30 případech (68 %) byl trestný čin posuzován jako vražda novorozeného dítěte matkou podle ustanovení § 220 trestního zákona, tedy v rozrušení způsobeném porodem. Jeden případ (2 %) byl posouzen jako ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1,2 trestního zákona. Z přehledu je patrné, že převládají vraždy v rozrušení způsobeném porodem nad sociálními důvody, čímž byl splněn cíl výzkumu.

Z celkového počtu 42 pachatelek bylo 13 nezaměstnaných, z nichž se jedna živila prostitucí, 4 byly rozvedené a 8 svobodných. U těchto žen měla v určité míře vliv na jejich jednání jejich současná sociální a ekonomická situace. Průměrný věk pachatelek uvedených trestných činů je 26,3 let.

Navrhovaná opatření v rámci zdravotně sociální prevence spočívají v tom, aby se již na základních školách začínalo s přednáškami o sexuální a gynekologické problematice, ve časném vyhledávání potencionálně rizikové rodičky již při prohlídce u gynekologa zajistit kontakt mezi gynekologem a sociálním pracovníkem za účelem předcházení vražd novorozenců matkou, věnovat zvýšenou pozornost místům, kde jsou rizikové rodiny především rodiny dysfunkční, sociálně slabé rodiny. Je nutné zajistit alternativní možnosti matkám s nechtěným těhotenstvím, aby mohly porodit anonymně. Podle konečných soudních výnosů je patrné, že žen, které skutečně vědomě usmrtily své dítě a musely být bezpodmínečně potrestány, je pouze jedna třetina. Proto odborníci i veřejnost by měli připustit i u těchto žen presumpci neviny. Z jednotlivých kazuistik vyplývá, že dítě usmrtí sice žena, ale důležitou úlohu hraje při jejím rozhodnutí psychický nátlak partnera a obavy ženy o další osud jejich vztahu. Partnera se však soudní řízení přímo nedotýká. Tento fakt je nutné při rozhodování brát také v úvahu

Klíčová slova: novorozenec - vražda - matka- psychosociální - usmrcení

Literatura

1. Breckwold, M., Martius, G.: Gynekologie a porodnictví. Martin:1997, s. 648. ISBN 80–88824–56–7.
2. Brichcín, S.-Kalvach, Z.: Soudní psychiatrie a soudní sexuologie pro policisty a vyšetřovatele. 1. vyd., Praha: 1997. PA ČR, s. 79. ISBN 80–85981–44–0.
3. Čapek, K.: Povídky z jedné kapsy. Praha: 1967. Českoslo­venský spisovatel, s. 179. MDT 885–321.5–322.4.
4. Čírtková, L.: Policejní psychologie. 3. vyd. Praha: 2000. Portál, s. 256. ISBN 80–7178–475–3.
5. Dokumentační středisko pro lidská práva. Deklarace práv dítěte. Úmluva o právech dítěte. Dostupné z <http://www.lidska-prava.cz> Poslední aktualizace 12.9.1999
6. Different life. Interrupce versus znásilnění, Incest a ohrožení života matky. Dostupné z <file://A:\po­traty04.htm
7. Dunovský, J. et al.: Sociální pediatrie vybrané kapitoly. 1 vyd. Praha: 1999. Grada Publishing, s. 248. ISBN 80–7169–254–9.
8. Chodura, V.: Psychiatrie. 1. vyd. České Budějovice: JU ZSF, 1998. ISBN 80–7040–285–7.
9. Jelínek, J.-Sovák, Z.: Trestní zákon a trestní řád. 16. vyd. Linde Praha:2001, s. 897. ISBN 80–7201–304–1.
10. Jíra, V.: Patologické nálezy u zavražděných novorozenců. České Budějovice: JU ZSF, 2001.
11. Kolektiv autorů: Soudní lékařství. 1. vyd. Praha: 1999. Grada Publishing, s. 606 ISBN 80–7169–728–1.
12. Kriminalistika. K problematice speciální věrohodnosti výpovědi. Ročník XXXIV 3/2001. Čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi. Dostupné z <http://www.internet.bb/…1-03/neumann. html>
13. Kříž, J.: Duševní poruchy a poruchy chování u dětí a mladistvých. 1. vyd. České Budějovice: JU ZSF 2000, ISBN 80–7040–386–1.
14. Kříž, J.: Prevence a diagnostika negativních sociálních jevů z hlediska soudní psychiatrie. 1. vyd. České Budějovice: JU ZSF 2002. ISBN 80–7040–555–4.
15. Macků, F.-Čech, E.: Porodnictví. 1. vyd. Praha: 2002. Informa­torium, s. 143. ISBN 80–86073–92–0.
16. Matiášek, J.: Psychologie a výslechová praxe. 1. vyd. Praha: 1968. Orbis, s. 250 MDT 159.923:343.102(021).
17. Mitlöhner, M.: Recidiva vraždy novorozeného dítěte matkou. Časopis ženských lékařů GYNEKOLOG. Dostupné z <http://www.gyne.cz/.
18. Musil, J.: Kriminalistika. 1. vyd. Praha: 1994, s. 269. ISBN 80–206–0423–5.
19. Pavlovský, P.: Soudní psychiatrie pro právníky. 1. vyd. Praha: 1998, Karolinum, s. 75. ISBN 80–7184–533–7.
20. Pavlovský, P. et al.: Soudní psychiatrie a psychologie. 1. vyd. Praha: 2001. Grada Publishing, s. 184. ISBN 80–247–0181–2.
21. Rokytová, V.: Porodnictví a gynekologie pro praktické lékaře. 1. vyd., Jinočany: 1996, s. 91. ISBN 80–86022–05–6.
22. Roztočil, A. et al.: Porodnictví. 1. vyd. Brno: 2001. Institut pro další vzdělávání, s. 333. ISBN 80–7013–339–2.
23. Undeutsch, U.: Forensische psychologie, in: Handbuch der psychologie. Gottingen, Hogrefe: 1967
24. Ústavní zákon ČNR. Základní listina práv a svobod. 3. vyd. Aries Ostrava: 1992, s. 111. ISBN 80–901 736–5–9.
25. Vacínová, M.: Psychologie a společenská výchova. 2. vyd. Praha 1995, Victoria Publishing, s. 160. ISBN 80–7187–006–4.
26. Vedral, P.-Straková, A.: Zaměstnanost, vybrané kapitoly. České Budějovice: JU ZSF 1996. ISBN 80–7040–173–7.
27. Velemínský, M.: Vybrané kapitoly z pediatrie. 2. vyd. České Budějovice: JU ZSF 1999. ISBN 80–7040–357–8.
28. Vokurka, M.-Hugo, J.: Praktický slovník medicíny. 6. vyd. Praha: 2000. Maxdorf, s. 490. ISBN 80–85912–38–4.
29. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha: 1997. Nakladatelský dům OP pro Diderot, s. 2 946. ISBN 80–85841–17–7.
30. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR. Prováděcí vyhláška k zákonu o umělém přerušení těhotenství č. 75/1996 Sb. Dostupné z <http://www.epravo.cz/01/index.php3
31. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců v Jihočeském kraji za období let 1994 – 2000.
32. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců v Jihomoravském kraji za období let 1992 – 2000.
33. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců v Severočeském kraji za období let 1992 – 2002.
34. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců v Severomoravském kraji za období let 1994 – 2002.
35. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců ve Středočeském kraji za období let 1993 – 2002.
36. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců na území města Prahy za období let 1996 – 2002.
37. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců ve Východočeském kraji za období let 1992 – 2000.
38. Vyšetřovací spisy. Spisový materiál k vraždám novorozenců v Západočeském kraji za období let 1993 – 2002.
39. Zákon ČNR. O umělém přerušení těhotenství č. 66/1986 Sb. Dostupné z <http://www.epravo.cz/01/index.php3>
40. Zoubková, I.: Kriminalita páchaná na mládeži. Kriminalistika-ročník XXXV, 2/2001. Čtvrtletník pro kriminalistickou teorii a praxi s. 83–95, ISSN 1210–9150.