EPIDEMIOLOGY OF MOST FREQUENT INJURIES IN THE BRNO GROUP FROM THE STUDY ELSPAC

Kukla Lubomír¹,², Bouchalová Marie², Rezková Bohdana²
¹Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů; ²Masarykova univerzita v Brně, Lékařská fakulta, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie

Korespondenční autor: Kukla Lubomír (lubomir.kukla@tiscali.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:16. 3. 2007
Accepted: 20. 4. 2007
Published online: 28. 6. 2007

Summary

The present study of the rate of injuries in living inhabitants is further to a contribution concerning the rate of injuries in the same group of respondents – parents participating in the international project WHO/ELSPAC. The target of the work is mapping of the accidental morbidity by the study of its currently existing prevalence. The data, though if gathered in 1990 to 1992, are still topical and unique. They serve as a basis for further stepwise analyses.

Standard statistical procedures are used for processing data on injuries obtained from the health anamnesis in the questionnaire used in the project. Respondents presented information whether or not they had injuries of the head, fractures of proximal or distal extremity or serious cuts, and if they were drowning, strongly scalded, strongly burnt or overdosed with a medicine. In the case of an injury, they specified if they were treated in the hospital, at an outpatient department or only at home. The work follows absolute numbers of cases, density of their occurrence within the group of respondents and difference in the injury prevalence between men and women. For the estimate of the prevalence monitored in analogous populations, it reports 95% confidence intervals. It determines how many persons (per 1000 respondents) were every year hospitalized, treated in ambulatory facilities or only treated at home without medical care. For a subgroup of the persons involved, an analysis is carried out of the care consumed and the severity of each type of the injury is estimated from this.

The prevalence of injuries in the group including both genders decreased in the above mentioned order. This was completely valid for men and with few exceptions for women. Considerably more men were involved by injuries compared with women, except strong scalding and overdosing with medicines, where the difference in the prevalence was negligible between genders. Their hospitalization was also more frequent except cases after drowning, strong scalding and overdose with medicines.

The structure of the care was different only in fractures of extremities, where statistically higher proportions of men were hospitalized and higher proportions of women were treated at outpatient departments; after other types of injuries, the structure of the care was identical in both genders. Injuries of men were shown to be more severe than those of women.

Data from the present and preceding communications were conclusively summarized in an outline of the total prevalence of injuries and accidents in this study.

Keywords: Epidemiological study – rate of injuries – prevalence of injuries – sex ratio – severity of injuries – structure of care

Souhrn

Studie úrazovosti v žijícím obyvatelstvu navazuje na příspěvek o výskytu nehod v témže souboru respondentů – rodičů zúčastněných na mezinárodním projektu WHO/ELSPAC. Cílem práce je pomoci zmapovat úrazovou morbiditu studiem její dosavadní prevalence. Byť jsou data sbíraná v letech 1990–1992, jsou stále aktuální a ojedinělá. Tvoří základ k dalším postupným analýzám.

Standardními statistickými postupy jsou zpracovány údaje o úrazech, pocházející ze zdravotní anamnézy v dotazníku k uvedenému projektu. Respondenti uváděli, zda již měli či neměli úraz hlavy, zlomeninu na horní či na dolní končetině, vážné pořezání, zda tonuli, byli silně opařeni, silně popáleni a předávkováni lékem. Když utrpěli úraz, uváděli, zda byli léčeni v nemocnici, ambulantně nebo jen doma. Práce sleduje absolutní počty případů, hustotu jejich výskytu v souboru respondentů a rozdíly v úrazové prevalenci mezi muži a ženami. Pro odhad sledovaných prevalencí v analogických populacích uvádí intervaly 95% spolehlivosti. Zjišťuje, kolik z tisíce respondentů bylo v důsledku každého z jmenovaných úrazů už hospitalizováno, léčeno ambulantně či ošetřováno jen doma bez lékařské péče. Pro podsoubor postižených je proveden rozbor struktury spotřebované péče a odtud odhadnuta závažnost každého druhu úrazu.

Výskyt úrazů ve společném souboru obou pohlaví klesal v pořadí použitém shora. Pro samotné muže platilo toto pořadí plně, pro ženy s několika výjimkami. Mužů bylo všemi úrazy postiženo výrazně více než žen – kromě silného opaření a předávkování lékem, kde byl pohlavní rozdíl v prevalenci zanedbatelný. Také jejich hospitalizace byly častější s výjimkou po tonutí, silném opaření a po předávkování lékem.

Struktura péče věnovaná postiženým se lišila pouze při zlomeninách na končetinách, kdy statisticky významně větší podíly mužů byly hospitalizovány a větší podíly žen léčeny ambulantně, po ostatních úrazech bylo rozložení péče u obou pohlaví shodné.

Jako závažnější se jevily vesměs úrazy mužů.

Závěrem byla data z tohoto a z předešlého sdělení sloučena do přehledu o celkovém výskytu úrazů a nehod v této studii.

Klíčová slova: epidemiologická studie – úrazovost – prevalence úrazů – poměr pohlaví – závažnost úrazů – struktura péče

Literatura

1. Bouchalová, M., Kukla, L. et al.: Epidemiologická studie celoživotní úrazovosti v populaci produktivního věku. Závěrečná zpráva o řešení grantu IGA MZ ČR, VÚZD Brno,1995. s. 258.
2. Čelko, A. M.: Dětské úrazy a popáleniny. Galén, Praha, 2002. s. 72. ISBN 80–7262–89–0.
3. Gordon, J.E.: The epidemiology of accidents. Am. J. Publ. Hlth., 39, 4. s. 504–515, 1949. ISSN 0090–0036.
4. Christoffel, T., Gallagher, S.S.: Injury Prevention and Public Health. Aspen Publishers, Inc. Maryland, 1999. s. 402. ISBN 0–8342–0840–7.
5. Kubát, K., Štolová, 0., Syrovátka, A.: Infant mortality in Czechoslovakia following alternation of the definition of life-born infant. Čs. Pediat., 21, 1966, 9. s. 832–840. ISSN 0069–2328.
6. Kukla, L., Bouchalová, M., Rezková, B.: Epidemiologie úrazových nehod v brněnském souboru ze studie ELSPAC. V tisku.
7. Pelech, L., Tošovský, V., Kubašta, V., Syrovátka, A.: Chraňte děti před úrazy. 2. rozšířené a přepracované vydání, SZdN, Praha, 1958. s. 127.
8. Robertson, L.S.: Injury Epidemiology. Research and Control Strategies. Oxford Univ. Pres., New York, 1998. s. 265. ISBN 0–19–512202-X.
9. Syrovátka, A.: Epidemiologie dětských úrazů. Čs. Pediat., 28, 1973, 12. s. 666–668. ISSN 0069–2328.
10. Syrovátka, A., Houštěk, J., Lhoták, J.: Epidemiologie dětské úrazovosti. In: Pokroky v pediatrii 4, Avicenum, Praha, 1975. s. 219–242.
11. Syrovátka, A., Vidláková, O.: Úrazovost dětí na venkově. Demografie, 6, 1964, 4. s. 300– 304. ISSN 0011–8265.
12. Syrovátka, A., Vondráček, J., Machková, B.: Accident mortality of children 1–14 years of age in Czechoslovakia during 1950–1963. Česk. Zdrav., 13, 1965, 9. s. 456–465. ISSN 0009–0689.
13. Tošovský, V.: Prevence dětských úrazů. Avicenum, Praha, 1977. s. 166.
14. Žáček, A., Koukalová, H., Holčík, J.: Ztracené roky potenciálního života – doplněk analýzy úmrtnosti. Česk. Zdrav. 35, 1987, 8–9, s. 321–331. ISSN 0009–0689
15. Čapková, M. Riziko vzniku úrazů u dětí z hlediska psychosomatického vývoje. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2/2, 2006. ISSN 1801–0261
16. Čapková, M. Epidemiologická studie dětských úrazů ošetřených v nemocnici v Českých Budějovicích v roce 2005. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2/2, 2006. ISSN 1801–0261
17. Čapková, M. Rodiče a prevence dětských úrazů. Prevence úrazů, otrav a násilí. 2/1, 2006. ISSN 1801–0261