ÚRAZOVOST A CHRONICKÁ NEMOCNOST RODIČOVSKÝCH PÁRŮ S MALÝMI DĚTMI – EPIDEMIOLOGICKÁ STUDIE

RATE OF INJURIES AND CHRONIC DISEASES IN PARENT PAIRS WITH SMALL CHILDREN – EPIDEMIOLOGICAL STUDY

Marie Bouchalová1, Lubomír Kukla1, 2, Petr Okrajek1
1Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie, Brno; 2Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických a preklinických oborů

Korespondenční autor: Lubomír Kukla (lubomir.kukla@tiscali.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:
Full version

Submitted:16. 2. 2011
Accepted: 10. 5. 2011
Published online: 15. 6. 2011

Summary

Target of the work: Mapping of chronic diseases in parent pairs expecting children and association between rates of diseases in mothers and fathers. Finding of relationship between still existing chronic diseases of parents and their still existing and future five-year rate of injuries.

Material and methods: The study includes its cross-sectional and prospective parts. Total of 3550 pairs of future fathers and mothers from Brno specified their chronic diseases and still existing injuries in questionnaires. After five years, injuries occurring after the child birth were determined in the remaining 1995 pairs (56.2%). The independent variable corresponds to chronic diseases monitored on the one hand according to their type and, on the other hand, according to their occurrence per particular parents or pairs. Association between the rate of diseases of one parent and that of another parent and distribution depending on the fact whether the diseases involve both parents – only the mother – only the father – or none of them, was examined. To the rate of diseases of parents classed in this manner, data are assigned concerning the number of their injuries from the child birth and in a subsequent five-year period. Their dependence on particular types on diseases and on their total number (chronic nature) is searched for. The data are processed in the SPSS system with the help of average values, variability measures and F-tests, percent proportions and their ratios (relative risks) based on squared chi tests. Correlations (Pearson, Spearman) and degrees of their agreement are followed.

Results: Mothers experienced higher numbers of chronic diseases and lower numbers of injuries compared to fathers. The number of chronic diseases in one of the parents was directly proportional to the chronic nature of diseases of the other parent. The prevalence of chronic diseases in a later reduced group of parents remained unaltered compared to the original situation. Both members of the parent pairs most frequently experienced pain in the back (16.0%), digestive problems (13.0%), eczemas (7.0%) and cephalgia (4.0%). In other diseases, the concordance was found to be much weaker. Injuries demonstrated significant associations with 14 chronic diseases of 23 diseases examined in the cross-sectional part of the study and nine diseases examined in the prospective part. There was a significant dependence of the five-year rate of injuries in fathers as well as mothers on the rate of chronic diseases – chronic diseases present enhanced risk of future injuries.

Conclusion: In 1991 and 1992, in Brno, children were born in families where none of both parents suffered from chronic diseases in 7.5% and none of them has experienced any injury in 7.0%, but only 1.4% was free of any disease or injury. In contrast to this, a high occurrence of chronic diseases together with high rate of injuries was found in 10.7% of parent pairs.

Keywords: parent pairs – prevalence of diseases – concordance – prevalence and incidence of injuries – relative risks of the rate of injuries – association between diseases and injuries

Souhrn

Cíl práce: Zmapovat chronickou nemocnost rodičovských párů očekávajících dítě a souvislost mezi jejím výskytem u matek a otců. Zjistit vztah mezi dosavadní chronickou nemocností rodičů a jejich dosavadní i budoucí pětiletou úrazovostí.

Materiál a metoda: Studie má průřezovou a prospektivní část. Celkem 3 550 párů budoucích otců a matek z Brna uvedlo v dotaznících své chronické nemoci a dosavadní úrazy. Po pěti letech byly u zbývajících 1 995 párů (56,2 %) zjištěny úrazy nastalé po narození dětí. Nezávislou proměnnou jsou chronické nemoci, sledované jednak podle druhu neduhů, jednak podle počtů připadajících na jednotlivé rodiče a jejich páry. Šetřena je souvislost nemocnosti jednoho rodiče s nemocností druhého a rozložení podle toho, zda postihují oba rodiče – jen matku – jen otce – žádného z nich. K takto tříděné nemocnosti rodičů jsou přiřazeny údaje o počtu jejich úrazů do narození dětí a v následujících pěti letech. Hledána je jejich závislost na jednotlivých druzích nemocí a na jejich celkovém počtu (chronicitě). Data jsou zpracována v systému SPSS pomocí průměrů, měr variability a F-testů, procent a jejich podílů (relativní rizika), dle chí2 testů. Sledovány jsou korelace (Pearson, Spearman) a míry shody.

Výsledky: Matky měly více chronických nemocí a méně úrazů než otcové. Počet chronických nemocí jednoho z rodičů byl přímo úměrný chronicitě druhého. Prevalence chronických nemocí v později zmenšeném souboru rodičů se proti původní situaci nezměnila. Oba členy rodičovského páru postihovaly nejčastěji bolesti v zádech (16,0 %), zažívací potíže (13,0 %), ekzémy (7,0 %) a bolesti hlavy (4,0 %). U ostatních neduhů byla zjišťovaná konkordance mnohem slabší. Úrazy vykázaly signifikantní asociace se 14 chronickými nemocemi ze 23 šetřených v průřezové části studie a s devíti nemocemi v prospektivní části. Na celkové chronické nemocnosti byla následná pětiletá úrazovost otců i matek závislá signifikantně – chronické nemoci představují riziko zvýšené budoucí úrazovosti.

Závěr: V letech 1991 a 1992 se děti v Brně rodily do rodin, kde žádný z obou rodičů neměl v 7,5 % chronickou nemoc a v 7,0 % žádný dosavadní úraz, ale bez nemoci i úrazu zároveň jich bylo jen 1,4 %. Naproti tomu silnou chronicitu spolu s vysokou úrazovostí mělo 10,7 % rodičovských párů.

Klíčová slova: rodičovské páry – prevalence neduhů – konkordance – prevalence a incidence úrazů – relativní rizika úrazovosti – asociace nemocí a úrazů

Literatura

1. Baštecký, J., Šavlík, J., Šimek, J.: Psychosomatická medicína. 1. vyd. Praha: Grada Avicenum, 1993, s. 363. ISBN 80–7169–031–7.

2. Dolina, J., Holčík, J. (ed.): Civilizační nemoci. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2010, s. 274. ISBN 978–80–86844–53–4.

3. Downes, J.: Chronic disease among spouses. In: Milbank Memorial Fund Quarterly, 1947 (Oct.), vol. 25, no 4, p. 334–358, ISSN 1468–0009.

4. Hippisley-Cox, J., Oringle, M.: Are spouses of patients with hypertension at increased risk of having hypertension? A population based study. In: British Journal of General Practice, 1998, vol. 46, p. 1580–1584, ISSN 0960–1643.

5. Hyeon Chang K. et al.: Spousal concordance of metabolic syndrome in 3141 Korean couples: A nationwide survey. In: Annals of Epidemiology, 2006, vol. 16, no 4, p. 292–298, ISSN 1047–2797.

6. Jurj, A. L. et al.: Spousal correlations for lifestyle factors and selected diseases in Chinese couples. In: Annals of Epidemiology, 2006, vol. 16, no 4, p. 285–291, ISSN 1047–2797.

7. Knuiman, M. V. et al.: Spouse selection and environmental effects on spouse correlation in lung functions measures. In: Annals of Epidemiology, 2005, vol. 15, p. 39–43, ISSN 1047–2797.

8. Kolonel, L. K., Lee, J.: Husband – wife correspondence in smoking, drinking and dietary habits. In: Clinical Nutrition, 1981, vol. 34, p. 99–104, ISSN 0261–5614.

9. Kukla, L., Bouchalová, M., Rezková, B.: Epidemiologie nejčastějších úrazů v brněnském souboru studie ELSPAC. In: Prevence úrazů, otrav a násilí, 2007, vol. 3, no 1, s. 20–32, ISSN 1801–0261.

10. Meyler, D., Stimpson, J. P., Peek, M. K.: Health concordance within couples: A systematic review. In: Social science and medicine, 2007, vol. 64, p. 2297–2310, ISSN 0277–9536.

11. Morgan, M.: Marital status, health, illness and service use. In: Social science and medicine, 1980, vol. 14A, p. 633–643, ISSN 0277–9536.

12. Olsen, K. M., Dahl, S. A.: Health differences between European countries. Social science and medicine, 2007, vol. 64, p. 1655–1678, ISSN 0277–9536.

13. Peek, M. K. et al.: Well – being in older Mexican – American spouses. In: The Gerontologist, 2006, vol. 46, no 2, p. 258–265, ISSN 0016–9013.

14. Pohyb obyvatelstva v ČSFR v roce 1991. Praha: 1992. Federální statistický úřad.

15. Research protocol European longitudinal study of pregnancy and childhood (ELSPAC). In: Paediatric and Perinatal Epidemiology, 1989, vol. 3, p. 460–469, ISSN 0269–5022.

16. Stimpson, J. P., Peek, M.K.: Concordance in chronic conditions in older Mexican – American couples. In: Preventing chronic disease, 2005, vol. 2, no 3, p. 1–7, ISSN 1545–1151.

17. Stimpson, J. P. et al.: Shared health behaviours among older Mexican – American spouses. In: American journal of health behavior, 2006, vol. 30, no 5, p. 495–502, ISSN 1087–3244.

18. Vergetti Bloch, K. et al.: Socioeconomic aspects of concordance for hypertension, obesity and smoking in a community of Rio de Janeiro, Brasil. In: Arquivos Brasileiros de Cardiologia, 2003, vol. 80, no 2, p. 179–186. ISSN 0066–782X.

19. Wilson, S. E.: Socioeconomic status and the prevalence of health problems among married couples in late midlife. In: American journal of public health, 2001, vol. 91, no 1, p. 131–135, ISSN 0090–0036.

20. Wilson, S. E.: The health capital of families: an investigation of the interspousal correlation in the health status. In: Social science and medicine, 2002, vol. 55, p. 1157–1172, ISSN 0277–9536.

21. Žáček, A.: Metody studia zdraví a nemocí v populaci. Úvod do epidemiologie neinfekčních chorob. 2. vyd. Praha: 1984. Avicenum, s. 402. ISBN 08–007–84.