Carbon monoxide intoxication – still a current problem

Jana Vidunová^{1, 2, 4}, Robin Šín^{1, 2, 3}, Zdeněk Hon², Karel Kruba^5
1Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje ²České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, katedra lékařských a humanitních oborů, Kladno ³Zdravotnická záchranná služba Karlovarského kraje ⁴Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií, katedra záchranářství a technických oborů ⁵Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje

Korespondenční autor: Jana Vidunová (jana.vidunova@zzspk.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:17. 10. 2012
Accepted: 21. 2. 2013
Published online: 28. 6. 2013

Summary

Carbon monoxide intoxication is considered by many as a currently rare intoxication due to the suspension of coal gas supply into our households many years ago. Nevertheless, in our republic a number reaching several hundreds of cases of carbon monoxide intoxication is registered every year, and about 150 of them cause death to the affected. In prehospital urgent care, there are still no available examining tools for this diagnosis verification and even the cooperation with the fire brigade, who have at their disposal toxic gas detectors, is not necessarily always beneficial. For this reason a study was carried out, which aim is to analyse the occurrence of unrecognized carbon monoxide intoxication in prehospital urgent care, and to follow other related parameters (causes and circumstances of intoxications, occurrence of intoxications in particular months, patient’s condition at the ambulance service arrival). The retrospective study is based on an analysis of Plzeň Region Ambulance Service (ZZS Pk) patients’ documentation, subsequently treated in Plzeň University Hospital (FN Plzeň). The analysis deals with the patients treated by ZZS Pk, who were led to FN Plzeň in the years 2005–11. Hospital diagnosis set in medical documentation was compared to differential diagnostic balance in prehospital urgent care. The results of the study show that from 133 cases of patients with carbon monoxide intoxication in 18 cases the respective intoxication was not taken into consideration as the cause of their difficulties and clinical symptoms the patients showed. Therefore the selected therapy was not appropriate. Primary treatment at 82 patients showed normal state of consciousness and at 82 the level of haemoglobin oxygen saturation was found within normal limits. Tachycardia was detected at 85 patients. The detected results do not significantly differ from the data described in literature. It is always crucial to take into consideration this is a kind of intoxication, which might endanger the rescuer unless it is recognised in time. The retrospective study shows that in most researched cases of carbon monoxide intoxication, this diagnosis was considered already in the prehospital urgent care.

Keywords: carbon monoxide – retrospective study – prehospital urgent care – differential diagnostics

Souhrn

Otrava oxidem uhelnatým je mnohými považována za otravu, která se v současnosti vyskytuje velmi zřídka, jelikož přívod svítiplynu do našich domácností byl přerušen již před mnoha lety. Otravy oxidem uhelnatým se však ročně vyskytují v naší republice v čísle převyšující několik set případů, z nichž asi 150 bývá příčinou smrti postižených. V přednemocniční neodkladné péči zatím nejsou běžně dostupné vyšetřovací pomůcky pro potvrzení této diagnózy a ani technická spolupráce hasičů, kteří jsou vybaveni detektory toxických plynů, nemusí být vždy přínosná. Z uvedeného důvodu byla realizována studie, jejímž cílem je analyzovat výskyt nerozpoznaných otrav oxidem uhelnatým v přednemocniční neodkladné péči a sledovat další související parametry (příčiny a okolnosti otrav, výskyt otrav v jednotlivých měsících, stav pacienta při příjezdu zdravotnické záchranné služby). Retrospektivní studie vychází z analýzy dokumentace pacientů Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje (ZZS Pk) následně ošetřených ve Fakultní nemocnici Plzeň (FN Plzeň). Do analýzy souboru pacientů byli zahrnuti pacienti ošetření ZZS Pk, kteří byli směřováni do FN Plzeň v letech 2005–11. Ve zdravotnické dokumentaci byla porovnána stanovená nemocniční diagnóza ve vztahu k diferenciální diagnostické rozvaze v přednemocniční neodkladné péči. Z výsledků studie vyplývá, že ze 133 pacientů intoxikovaných oxidem uhelnatým nebyla v 18 případech tato otrava zvažována jako možná příčina obtíží a klinických příznaků, které pacient vykazoval, a tudíž terapie nebyla vedena zcela správným směrem. U 82 pacientů byl zjištěn při prvotním ošetření normální stav vědomí a u 98 se zjištěná saturace hemoglobinu kyslíkem pohybovala v normálních mezích. Tachykardie byla zjištěna u 85 pacientů. Zjištěné výsledky se výrazně neliší od údajů popisovaných v literatuře. Vždy je tedy třeba mít na paměti, že se jedná o otravu, která může ohrozit zachránce, není-li včas rozpoznána. Z retrospektivní studie vyplývá, že ve většině zkoumaných případů otrav oxidem uhelnatým se na tuto diagnózu myslelo již v přednemocniční neodkladné péči.

Klíčová slova: oxid uhelnatý – retrospektivní studie – přednemocniční neodkladná péče – diferenciální diagnostika

Literatura

1. Baum CR (2008). What’s New in Pediatric Carbon Monoxide Poisoning? Clinical Pediatric Emergency Medicine. 9/1: 43–46. ISSN 1522–8401.

2. Byrne BT, Lu JJ, Valento M, Bryant SM (2012). Variability in hyperbaric oxygen treatment for acute carbon monoxide poisoning. Undersea Hyperb Med. 39/2: 627–638. ISSN 1066– 2936.

3. CDC. Carbon Monooxide Exposures – United States, 2000–2009 (2011). MMWR2011. 60/30: 1014–1017 [online] [cit. 2012–08–08]. Dostupné z: http://www.cdc.gov/…mm6030a2.htm

4. Hájek M (2009). Diagnostický a léčebný standard otravy oxidem uhelnatým. Urgentní medicína. 12/1: 19–22. ISSN 1212–1924.

5. Hampson NB, Little CE (2005). Hyperbaric treatment of patients with carbon monoxide poisoning in the United States. Undersea Hyperb Med. 32/1: 21–26. ISSN 1066– 2936.

6. Hampson NB, Dunn SL (2012). Symptoms of carbon monooxide poisoning do not correlate with the initial carboxyhemoglobin level. Undersea Hyperb Med. 39/2: 657–665. ISSN 1066– 2936.

7. Hampson NB, Dunn SL, Yip FY, Clower JH, Weaver LK (2012). The UHMS/CDC carbon monoxide poisoning surveillance program: three-year data. Undersea Hyperb Med. 39/2: 667–685. ISSN 1066– 2936.

8. Hon KL, Yeung WL, Ho CH, Leung WK, Li AM, Chu WC, Chan YL (2006). Neurologic and radiologic manifestations of three girls surviving acute carbon monoxide poisoning. J Child Neurol. 21/9: 737–741. ISSN 1708– 8828.

9. Chesney ML (2002). Carbon monoxide poisoning in the pediatric population. Air Med J. 21/6: 10–13. ISSN 1532–6497.

10. Cho CH, Chiu NC, Ho CS, Peng CC (2008). Carbon monoxide poisoning in children. Pediatr Neonatol. 49/4: 121–125. ISSN 1875–9572.

11. Kress T, Krueger D (2004). Identifying carbon monoxide poisoning. Nursing. 34/11: 68–69. ISSN 0360–4039.

12. Kusuba Y, Taki K, Ohta A (2012). Questionnaire results of hyperbaric oxygen therapy for acute carbon monoxide poisoning in Japan. Undersea Hyperb Med. 39/2: 639–645. ISSN 1066– 2936.

13. Mannaioni PF, Vannacci A, Masini E (2006). Carbon monoxide: the bad and the good side of the coin, from neuronal death to anti-inflammatory activity. Inflamm Res. 55/7: 261–273. ISSN 1420–908X.

14. Prockop LD, Chichkova RI (2007). Carbon monoxide intoxication: an updated review. J Neurol Sci. 262/1–2: 122–130. ISSN 0022–510X.

15. Van Sickle D, Chertov DS, Schulte JM, Ferdinands JM, Patel PS, Johnson DR, Harduar-Morano L, Blackmore C, Ourso AC, Cruse KM, Dunn KH, Moolenaar RL (2007). Carbon monoxide poisoning in Florida during the 2004 hurricane season. Am J Prev Med. 32/4: 340–346. ISSN 0749–3797.

16. Spagnolo F, Costa M, Impellizzeri M, Cardamone R, Falautano M, Martinelli V, Comi G, Volonté MA (2011). Delayed hyperbaric oxygen treatment after acute carbon monoxide poisoning. J Neurol. 258/8: 1553–1554. ISSN 1432–1459.

17. Vidunová J, Hajšmanová M, Růžička J (2012). Otrava oxidem uhelnatým – opomíjená diagnóza? In Plzeňské dny urgentní medicíny 2012: sborník abstraktů, s. 62. ISBN 978–80–260–1929–9.

18. Weaver LK, Deru K (2001). Carbon monoxide poisoning at motels, hotels, and resorts. Am J Prev Med. 33/1: 23–27. ISSN 0749–3797.