DOMESTIC VIOLENCE AS A SOCIAL PROBLEM OF THE DISTRICT OF TÁBOR

Zdeněk Socha
Policie České republiky – Tábor

Korespondenční autor: Zdeněk Socha (socha@kabelta.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Published online: 24. 6. 2005

Summary

Domestic violence (DV) as such is not confirmed strictly in Czech legislation, there is an array of crimes closely connected with DV. E.g. grievous bodily harm, bodily restraint, rape, abandonment of child, maltreatment of child or person in charge, …

The target of the study was to describe the structure of violent behaviour in families in the district of Tábor in the course of the year 2002. To get information: To get information:

• on frequency of domestic violence in the district of Tábor
• on legislation qualification of violence in the district of Tábor
• on representation of individual social groups of victims of cases of violence occurred in 2002 in the district of Tábor
• who of the family members behaved as an aggressor most frequently,
• whether it was a short-term, long-term or repeated violence,
• on general awareness of citizens of domestic violence,
• of citizens' knowledge of forms of domestic violence,
• on the possibility to seek help in case of domestic violence,
• on notion of citizens of the district of Tábor of the frequency of domestic violence,
• whether the questioned persons have personal experience with domestic violence (whether they have met it in their family, in which form, what was its cause, whether it was short-term or long-term, how they defended themselves, where did they seek help and to what consequences did domestic violence in their family lead and how they had to deal with it).
• One of the questions was aimed at whether the questioned person himself/herself had committed aggressive behaviour against the members of his/her own family.

  The author used a questionnaire to find out the structure of DV in the district of Tábor. The questionnaire was divided in two parts. Part A) concerned the awareness of domestic violence by the respondents and part B) was to bring answers concerning their own experience with domestic violence. The first part of the questionnaire contained 6 questions. The second part of the questionnaire, marked as B), was to sketch in the own experience of the respondents with domestic violence. This part consisted of nine resuming questions, being very important the first question No. 7 that had to find out how many respondents themselves became victims of domestic violence. In case that the respondent stated that he had not become victim or that he was not aware of it, he didn’t have to answer the questions No. 8 through 13.

The data collection carried out with the help of this questionnaire proceeded during 4 months, i.e. from September to the end of December 2002. I distributed the questionnaires to the respondents personally in most cases, or I entrusted a selected person with securing the completion of the questionnaires by colleagues, students, friends or family members. In this way I put into circulation all 500 questionnaires. The research complex for the questionnaire consists of randomly selected individuals among the population of residents from different firms, companies, organizations, schools, old people’s homes and residential parts allocated in the territory of the district of Tábor. The youngest group consisted of pupils of the 9th grade of elementary schools.

The author secured thereby a high diversity of respondents of all age categories, sexes, education and social status, so that the results were not distorted by obtaining data from a limited circle of people, for example from one factory or from one neighbourhood or community. The results showed that there is a very low level of knowledge concerning domestic violence in the district of Tábor. The most common aggressor is the man. The most common victim is the woman. The respondents did not know where to seek help in case of domestic violence. It is proved that domestic violence is accompanied by social consequences in the form of family desintegration, loss of job, …

Keywords: domestic violence - family - partners - victim - aggressor - help

Souhrn

Domácí násilí (DN) jako takové není v české legislativě přesně zakotveno, existuje řada trestných činů, které s DN úzce souvisejí. Např. ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, znásilnění, opuštění dítěte, týrání dítěte nebo svěřené osoby …

Cílem studie bylo popsat strukturu násilného chování v rodinách v okrese Tábor v průběhu roku 2002. Získat informace:

• o frekvenci domácího násilí v okrese Tábor,
• o legislativní kvalifikaci násilí v okrese Tábor,
• o zastoupení jednotlivých společenských skupin obětí domácího násilí, ke kterému došlo v roce 2002 v okrese Tá­bor,
• kdo z členů rodiny se nejčastěji projevoval jako agresor,
• zda se jednalo o krátkodobé, dlouhodobé nebo opakované násilí,
• o všeobecném povědomí občanů o domácím násilí,
• znalostech občanů o formách domácího násilí,
• o možnosti vyhledání pomoci při domácím násilí,
• o představách občanů okresu Tábor o frekvenci domácího násilí,
• zda dotázané osoby mají s domácím násilím vlastní zkušenost (zda se s ním ve své rodině setkaly, v jaké podobě, co bylo jeho příčinou, zda bylo krátkodobé, nebo dlouhodobé, jakým způsobem se bránily, kde vyhledaly pomoc, k jakým důsledkům domácí násilí v jejich rodině vedlo a jak jej byly nuceny řešit),
• jedna z otázek směřovala k tomu, zda se dotázaná osoba sama dopustila agresivního chování vůči členům vlastní rodiny.

Ke zjištění struktury DN na okrese Tábor použil autor dotazník. Ten byl rozdělen do dvou částí. Část A se týkala povědomí respondentů o domácím násilí a část B měla přinést odpovědi týkající se vlastních zkušeností s domácím násilím. První část dotazníku obsahovala celkem 6 otázek. Druhá část dotazníku, označená jako B, měla dokreslit vlastní zkušenost respondentů s domácím násilím. Tato část byla složena z devíti navazujících otázek, přičemž důležitá byla první otázka č. 7, která měla zjistit, kolik respondentů se samo stalo obětí rodinného násilí. V případě, že respondent uvedl, že se obětí nestal, nebo že si toho není vědom, nemusel již odpovídat na otázky č. 8 až 13.

Sběr dat pomocí tohoto dotazníku probíhal v časovém rozmezí 4 měsíců, a to od září do konce prosince 2002. Dotazníky respondentům většinou roznesl autor osobně, nebo pověřil vybranou osobu zajištěním vyplnění dotazníků od spolupracovníků, studentů, přátel či členů rodiny. Tímto způsobem se podařilo dostat do oběhu všech 500 připravených dotazníků.

Výzkumný soubor pro dotazník je tvořen náhodně vybranými jedinci z různých firem, podniků, státních organizací, škol, domovů důchodců a obytných částí rozmístěných na území okresu Tábor. Nejmladší skupinou byli žáci 9. tříd ZŠ.

Byla tak zajištěna pestrost vzorku respondentů všech věkových kategorií, pohlaví, vzdělání a sociálního postavení, aby nedošlo ke zkreslení výsledků získáním dat úzkého okruhu lidí, například z jedné továrny, z jednoho sídliště či obce.

Výsledky prokázaly, že v okrese Tábor je velmi nízká úroveň znalostí týkající se domácího násilí. Nejčastějším agresorem je muž. Nejčastější obětí je žena. Respondenti nevěděli, kam se v případě domácího násilí obrátit o pomoc. Je prokázáno, že domácí násilí je doprovázeno sociálními důsledky v podobě rozpadu rodiny, ztráty zaměstnání …

Klíčová slova: domácí násilí - rodina - partneři - oběť - agresor – pomoc

Literatura

1. Bednář, V.: Projekt boje proti domácímu násilí v ČR. (cit. 2001–12–5). Dostupné z: http://www.bkb.cz/80353/old
2. Boyles, W. – Myersová, S.: Násilí v rodinách. Praha: Portál, 2000–10–27. Přeložila V. Bechyňová.
3. Brandau, H. – Ronge, K.: Násilí na ženách v domácím prostředí. Berlín: BIG e. V., Berlínská iniciativa proti násilí na ženách. Brožura č. 1, 2001–06–13. Přeložil a vydal proFem Praha.
4. Carter, J.: Mizerové, aneb Jak přimět muže, aby nám neubližovali, a zároveň neklesnout na jejich úroveň. Praha: Aurora, 2002, 127 s. ISBN 80–7299–058–6.
5. Čírtková, L.: Policejní psychologie. 3. vyd. Praha: Portál, 2000, 254 s. ISBN 80–7178–475–3.
6. Čírtková, L.: Domácí násilí není privátní záležitost. Bulletin prevence kriminality. Praha: MVČR, redakce časopisu Policista, 2001, s. 18.
7. Čírtková, L.: Oběti domácího násilí. Psychologie dnes. 2001, č. 1, s. 14 – 16.
8. Dunovský, J., Dytrych, Z., Matějček, Z. et al.: Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada, 1995, 245 s. ISBN 80–7169–192–5.
9. Franková, Z.: Co dělat. Bulletin – Za zavřenými dveřmi. Praha: MVČR, 2001, s. 17.
10. Franková, Z.: Rodiny a sexuální život zdravotně postižených. Sborník materiálů ze semináře 11. 12. 2000. Praha: BKB, 2000.
11. Gjuričová, Š. et al.: Podoby násilí. Praha: Vyšehrad, 2000, 101 s. ISBN 80–7021–416–3.
12. Koutek, J., Gjuričová, Š., Kocourková, J.: Podoby násilí v rodině. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2000, 101 s. ISBN 80–7021–416–3.
13. Marrewa, A.: Nenechte si ubližovat. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, 263 s. ISBN 80–7178–510–5.
14. Vaníčková, V., Hadj-Moussová, Z., Provazníková, H.: Násilí v rodině – syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte. 1. vyd., Praha: Karolinum, 1995, 64 s. ISBN 80–7184–008–4.
15. Vykopalová, N.: Násilí na seniorech. 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, 65 s. ISBN 80–244–0409–5.
16. One Woman. Nejzamlčovanější domácí násilí – násilí na seniorech. (cit. 2003–01–15). Dostupné z: http://zena.centrum.cz/clanek.phtml?…
17. Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).
18. Znaky a tendence domácího násilí v ČR. (cit. 2001–11–20). Dostupné z: Intranet MVČR.

    www.internet.bb/…e/znaky.html