DRUGS, ALCOHOL AND DRIVING

Klára Vorlová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů

Korespondenční autor: Klára Vorlová (klara.vorlova@centrum.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:24. 4. 2008
Accepted: 17. 6. 2008
Published online: 15. 8. 2008

Summary

This article is focused on drugs, alcohol and their influence on the ability to drive safely.

Drugs have become an increasingly important issue over the whole world; this problem affects all social classes. Drug driving becomes a generally accepted problem, discussed also in the mass media.

Alcohol and other addictive substances diminish the faculties needed for vehicle driving. Act no. 361/2000 Coll., On the Road Traffic, says that driving under the influence of such substances is prohibited.

Studies have shown that the relative risk of fatal injury doubles for every 0.2 g/kg increase in blood alcohol concentration (BAC). The relative risk of driver with BAC of 0.5–0.9 g/kg is increased 9-fold and the BAC above 1.5 g/kg increases the relative risk 300– to 600-fold when compared with the risk at null BAC. Drugs were found to have smaller detrimental effects on driving skills than alcohol, for example the relative risk of fatality crashes when driving under the influence of cannabinoids is increased 3.32-fold when compared with the risk at null concentration of cannabinoids.

Keywords: drugs – alcohol – traffic accident

Souhrn

Článek se zabývá problematikou drog, alkoholu a jejich vlivu na schopnost bezpečně ovládat motorové vozidlo.

Drogy se staly celospolečenským problémem, prolínajícím se víceméně všemi vrstvami obyvatel na celém světě. V médiích i mezi lidmi se stále více poukazuje na problematiku drog v dopravě.

Alkohol i další návykové látky mají negativní vliv na schopnost bezpečně ovládat motorové vozidlo. Řidič dle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, nesmí řídit vozidlo, když by mohl být ještě pod jejich vlivem.

Uvádí se, že relativní riziko smrtelné dopravní nehody řidiče stoupá na dvojnásobek s každým zvýšením koncentrace etanolu v jeho krvi o 0,2 g/kg. Relativní riziko při koncentracích etanolu 0,5–0,9 g/kg je asi 9× vyšší a při koncentracích přes 1,5 g/kg asi 300–600× vyšší než při koncentraci nulové. Vliv drog na schopnost řídit motorové vozidlo je uváděn jako podstatně menší než u alkoholu, například pro kanabinoidy je toto riziko uváděno 3,32× vyšší než bez jejich vlivu.

Klíčová slova: drogy – alkohol – dopravní nehoda

Literatura

1. Baselt, R.: Drug effects on psychomotor performance. Biomedical publicasions, Foster City, Kalifornia 2001, ISBN 0 9626523 4 2.

2. Brunnaue, A., Laux, G.: Driving kapacity and antidepressive drugs. Psychiatr Prax. 2003; 30(Suppl 2):102–5.

3. Drummer, O. H.: The forensic pharmacology of drugs of abuse. Arnold. 2001. 462 s. ISBN 0–340–76257–8 (hb).

4. Drummer, O. H.: Gerostamoulos J. Cannabis and the risk of road crashes. Proceedings of TIAFT 2001. s. 140–142.

5. Hirt, M.: Současné náhledy na metabolismus etanolu. Soud. Lék., 39. 1994. 3. s. 22–23.

6. Kolektiv autorů. Člověk a závislost, [CD Rom], V & K soft, České Budějovice: Grand Holding, 2004.

7. Longo, M. et al.: The prevalence of alcohol, cannabinoids, benzodiazepines and stimulants amongst injured drivers and their role in driver culpability. Part ii: the relationship between drug prevalence and drug concentration, and drives culpability. Accid Anal. Prev. 2000. 32.623–632 s.

8. Mravčík V, Lejčková P, Orlíková B et al.: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2005. Praha: Úřad vlády ČR, 2006.

9. Mravčík, V., Zábranský, T., Vorel, F.: Drogy a dopravní nehody. Čas. lék. Čes. 144. 2005. 8. s. 550–555.

10. National safety council. Alcohol and the impaired driver. Chicago, 1976.

11. Nešpor, K.: Zůstaň střízlivý. [cit. 2007–4–3], [online]. Únor 2007. dostupné z: URL:<http://www.plbohnice.cz/…tyka06dw.doc.

12. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, EMCDDA 2007 selected issue – Drugs and driving, Luxemburg: Office for Official Publications of the European Communities. 2007. 24 s. ISBN 978–92–9168–310–9.

13. Společnost soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Stanovisko Společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti J. E. Purkyně k problematice výpočtu koncentrace etanolu v krvi. Soud. lék. 44. 1999. 4. s. 55.

14. Společnost soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP. Stanovisko Společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie ČLS JEP k posuzování ovlivnění řidičů návykovými látkami jinými než alkohol (tzv. drogami). Soud. lék. 46. 2001. 2. s. 30.

15. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR. Metodický pokyn pro postup při laboratorním stanovení alkoholu (etylalkoholu) v krvi. Částka 7, 2006.

16. Vorel, F.: Vliv etanolu na schopnost řídit motorové vozidlo. Soud. lék. 2003a. 48. 5–7 s.

17. Vorel, F.: Podíl řidičů osobních automobilů s etanolem v krvi v běžném provozu. Soud. lék., 49, 2004, No. 3, p. 38–42.

18. Vorlová, K., Mravčík, V.: Drogy a řízení, Zaostřeno na drogy 2. Úřad vlády ČR, 2007. ISSN 1214–1089.

19. Vorlová, K.: Drogy a alkohol u řidičů osobních automobilů a jejich zdravotně sociální a ekonomické dopady na rodinu a společnost, Diplomová práce. České Budějovice: ZSF JU, 2004.