RISK FACTORS OF THE INJURY RATE IN FATHERS OF CHILDREN AGED 0 TO 5 YEARS: A PROSPECTIVELY CROSS-SECTIONAL COHORT STUDY

Marie Bouchalová¹, Lubomír Kukla^1,2, Petr Okrajek^1
1Lékařská fakulta MU Brno, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie; ²Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických a preklinických oborů

Korespondenční autor: Lubomír Kukla (lubomir.kukla@tiscali.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:11. 8. 2011
Accepted: 21. 11. 2011
Published online: 20. 12. 2011

Summary

The target of the work presented here is finding individual characteristics of fathers or family factors and effects of their environment that contribute to the occurrence of injuries, particularly repeated ones.

Within 5 years after the birth of children, in the ELSPAC study including 2 523 fathers from Brno, there was the following incidence of injuries: one injury – 23.7%, repeated injuries – 23.0% and no injury – 53.3%. These groups were compared with each other based on information presented by the fathers A – before the child birth, B – at child age of three years, C – at child age of five years.

Linearity, squared chi and ANOVA tests were employed; average values were compared with the help of the post-hoc method and proportions of fathers with injury and fathers without injury were evaluated with the help of relative risks (RR).

The strongest predictor of the future injury rate in fathers was their former injury rate and stressogenic events at their age up to 18 years. The future injury rate was strongly associated with severe injuries of brothers and sisters and respondents, their exposure to cruelty and experiencing psychological or psychiatric care in childhood. In adulthood, the risk factors included stressogenic events after their partners became pregnant, chronic diseases, neurotic problems, anxiousness, mental discomfort, low age and intensive physical activity.

After the child delivery, all the components of the mental discomfort strongly increased, stressogenic events increased in number and their effects on the injury rate were enhanced. A further risk was in dissatisfaction with different aspects of the life, problems in the occupation, difficulties with providing needs for the family, conflicts with law and inferior health condition.

The mental discomfort and stressogenic factors ever remained at high levels, and the occurrence of chronic diseases and cases of the hospitalization of fathers and diseases of their children and partners increased in number. Further risk factors were quarrels with friends and relatives, frequent drinking alcohol, participation in interest organizations, dissatisfaction in occupation and reduction in the income.

The work also specifies factors, which were not demonstrated to contribute to the risk.

Keywords: risk factors of injuries – episodic injury rate – repeated injury rate – chronic diseases – stressogenic events – mental discomfort

Souhrn

Cílem práce je zjistit, které individuální vlastnosti otců či rodinné faktory a vlivy jejich prostředí přispívají k tomu, že u nich dochází k úrazům, zejména opakovaným.

Za 5 let po narození dětí utrpělo ze 2 523 brněnských otců ze studie ELSPAC jeden úraz 23,7 %, opakované úrazy 23,0 % a žádný úraz jich nemělo 53,3 %. Tyto skupiny jsou vzájemně srovnávány podle informací, které o sobě otcové podali A – před narozením dětí, B – v jejich věku tří let, C – v jejich pěti letech.

Použity byly testy linearity, chí² a ANOVA; průměry byly srovnávány pomocí post-hoc metod a podíly otců s úrazem oproti otcům bez úrazu pomocí relativních rizik (RR).

Nejsilnějším prediktorem budoucí úrazovosti otců byla jejich dosavadní úrazovost a stresogenní události z věku do 18 let. Silně byl s budoucí úrazovostí asociován vážný úraz sourozenců i respondentů, jejich týrání a prodělání psychologické či psychiatrické péče v dětství. V dospělosti byly rizikovým faktorem stresogenní události po otěhotnění partnerek, chronické nemoci, neurotické potíže, anxiozita, psychická nepohoda, nízký věk a intenzivní fyzická aktivita.

Po narození dětí silně vzrostly všechny složky psychické nepohody, velmi přibylo stresogenních událostí a jejich vlivy na úrazovost zesílily. Rizikem byla dále nespokojenost s různými aspekty života, problémy v práci, těžkosti se zajištěním potřeb pro rodinu, konflikty se zákonem, horší zdravotní stav.

Psychická nepohoda a stresogenita zůstávaly na stále vysoké úrovni, přibylo chronických nemocí a hospitalizací otců, nemocí jejich dětí i partnerek. Jako další rizikové faktory se projevily hádky s přáteli a s příbuzenstvem, časté pití alkoholu, účast v zájmových organizacích, nespokojenost v zaměstnání a snížení příjmu.

Práce uvádí i faktory, které jako rizikové prokázány nebyly.

Klíčová slova: rizikové faktory úrazů – epizodická úrazovost – opakovaná úrazovost – chronické nemoci – stresogenní události – psychická nepohoda

Literatura

1. Blažek K (2010). Ekonomické souvislosti dětských úrazů. Prevence úrazů, otrav a násilí, ZSF JU České Budějovice. 5/1: 58–62.

2. Bourguet CC, McArtor RE (1989). Unintentional injuries. Risk factors in preschool children. AJDC. 143: 556–559.

3. Brophy M, Zhang X, Xiang H (2008). Injuries among US adults with disabilities. Epidemiology 19/3: 465–471.

4. Crandall M, Sridharan L, Schermer C (2010). Injury and health among toodlers in vulnerable families. The Journal of Trauma, Injury, Infection and Critical Care. 68/5: 1128–1133.

5. Chau N, Predine R, Benamghar L, Michaely JP, Choquet M, Predine E (2008). Determinants of school injury proneness in adolescents: a prospective study. Public Health. 122: 801–808.

6. Chen G, Smith GA, Deng S, Chen D, Kelleher K, Xiang H (2005). Psychological symptomps and nonfatal unintentional injuries among Chinese adolescents: a prospective study. Journal of Adolescent Health. 37: 460–466.

7. Chudomelová L, Provazníková H (2011). Emocionální týrání a zanedbávání v dětství. Hygiena. 56/2: 51–56.

8. Jokela M, Power C, Kivimäki M (2009). Childhood problem behaviors and injury risk over the life course. Journal of Childhood Psychology and Psychiatry. 50/12: 1541–1549.

9. Kukla L, Bouchalová M (2008). Závislost dětských úrazů na úrazovosti rodičů. Čs. Pediat. 63/3: 126–136.

10. Mattila V, Parkkari J, Kannus P, Rimpela A (2004). Occurence and risk factors of unintentional injuries among 12 – to 18 – year – old Finns – A survey of 8219 adolescents. European Journal of Epidemiology. 19: 437–444.

11. Mytton J, Towner E, Brussoni M, Gray S (2009). Unintentional injuries in school – aged children and adolescents: Lessons from a systematic review of cohort studies. Injury Prevention. 15: 111–124.

12. Palmer KT, Harris EC, Coggon D (2008). Chronic health problems and risk of accidentaly injury in the workplace: a systematic literature review. Occup Environ Med. 65: 757–764.

13. Pickett W, Garner MJ, Boyce WF, King MA (2002). Gradients in risk for youth injury associated with multiple risk – behaviours: a study of 11,329 Canadian adolescents. Social Science and Medicine. 55: 1055–1068.

14. Polášek V (2010). Vnější příčiny úmrtí v ČR v letech 1994 až 2009. Demografie. 52/2: 140–152.

15. Ramirez M, Fillmore E, Chen A, Peek-Asa C (2010). A comparison of school injuries between children with and without disabilities. Academic Pediatrics. 10/5: 317–322.

16. Sherrard J, Tonge BJ, Ozanne-Smith J (2002). Injury risk in young people with intellectual disability. Journal of Intellectual Disability Research. 46/1: 6–16.

17. Rhodes KV, Iwashina, TJ (2007). Child injury risks are close to home: parent psychosocial factors associated with child safety. Matern. Child Health J. 11: 269–275.

18. Rowe R, Maughan B, Goodman R (2004). Childhood psychiatric disorder and unintentional injury: findings from a national cohort study. Journal of Pediatric Psychology. 29/2: 119–130.

19. Schwebel DC, Brezausek CM (2008). Chronic maternal depression and children´s injury risk. Journal of Pediatric Psychology. 33/10: 1108–1116.

20. Schwebel DC, Brezausek CM (2011). Unintentional injury among low-income 5-years-olds with chronic health conditions. Chronic Illness. 7: 201–208.

21. Spencer N, Coe C (2003). Parent reported longstanding health problems in early childhood: a cohort study. Arch. Dis. Child. 88: 570–573.

22. Verhaak PFM, Heijmans MWJM, Peters L, Rijken M (2005). Chronic disease and mental disorder. Social Science and Medicine. 60: 789–797.

23. Villalba-Cota J, Trujillo-Hernandez B, Vasquez C, Coll-Cardenas R, Torres-Ornelas P (2004). Causes of accidents in children aged 0–14 years and risk factors related to the family environment. Annals of Tropical Paediatrics. 24: 53–57.

24. Vladutiu CJ, Casteel C, Runyan CW (2008). Disability and risk of non-fatal residential injuries among adults. Injury Prevention. 14: 302–305.