FAMILY FREE TIME AS A RISK FACTOR OF THE CHILDREN INJURY RATE

Lucie Foltová^1,2, Regina Schovancová^1,2
1Lékařská fakulta MU Brno, Výzkumné pracoviště preventivní a sociální pediatrie; ²Lékařská fakulta MU Brno, Ústav preventivního lékařství

Korespondenční autor: Lucie Foltová (luciefoltova@mail.muni.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:11. 8. 2011
Accepted: 25. 11. 2011
Published online: 20. 12. 2011

Summary

The target of our contribution presented here is mapping the association between children injuries and way of spending the family free time. Within the framework of a longitudinal study, it is possible to consider these problems according to developmental stages of children monitored, which offers a unique chance to emphasize the most serious risk free time activities depending on the child development degree. Our intention was to bring a contribution to studying problems of the injury rate in terms of social-psychological considerations.

The research group was based on the European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood (ELSPAC). For purposes of the present work, data from questionnaires submitted to parents were evaluated, concerning the parents themselves on the one hand and the monitored children on the other, the evaluation being implemented in periods of 18 months, 3, 5, 7 and 11 years of the child age. Two contrast groups of children were established depending on their injury rate. The first group (N=315) included all the children from the research group, in which all the data from the periods considered were available and who simultaneously exerted high injury rates (3–8 injuries over first eleven years of their life). The second group included the same number of children (N=315), who did not suffer any injury, was randomly selected from participating children by the SPSS programme.

Generalization of results suggested that risk factors include rough plays of children (games simulating war, etc.) and plays with dangerous objects (sabres, tools), leaving the child alone, insufficient parent surveillance and control of child movements, even at higher age of the child. It was thus shown that physical development by far does not mean that the child will be able to independently avoid the injury. In contrast, important positive factors are frequent presence of parents and their enhanced participation in all the child activities. The results are clearly outlined depending on the development periods studied to make it possible to establish risk and safe free time activities for each period.

Keywords: children injury rate – free time activities – child development – family – prevention

Souhrn

času rodiny. V rámci longitudinální studie můžeme sledovat tuto problematiku podle vývojových etap sledovaných dětí, díky čemuž máme ojedinělou možnost upozornit na nejzávažnější rizikové volnočasové aktivity v závislosti na stupni dětského vývoje. Naším záměrem je tak přispět ke studiu problematiky úrazovosti sociálně-psychologickou optikou.

Výzkumný soubor vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC). Pro účely této práce byla hodnocena data z dotazníků určených rodičům, ve kterých se jednak vyjadřovali o sobě a jednak o sledovaných dětech, a to v obdobích osmnácti měsíců, tří, pěti, sedmi a jedenácti let věku dětí. Základem bylo vytvoření dvou kontrastních skupin dětí dle jejich úrazovosti. Do první skupiny (N = 315) byly zahrnuty všechny děti ze souboru, o kterých byly k dispozici údaje ze všech sledovaných období a které zároveň vykazovaly vysokou úrazovost (rozmezí 3–8 úrazů během prvních jedenácti let života). Druhá skupina o stejném počtu (N = 315) byla v programu SPSS náhodně vybrána z dětí, které naopak žádný úraz neutrpěly.

Z výsledků při zobecnění vyplynulo, že za rizikové faktory můžeme považovat tvrdé hry dětí (na válku apod.) a jejich hry s nebezpečnými předměty (šavle, nářadí), ponechávání dítěte o samotě, nedostatečný rodičovský dohled a kontrolu jeho pohybu, a to i ve vyšším věku dítěte. Ukazuje se tak, že fyzické vyspívání ještě zdaleka neznamená, že bude dítě samo schopno předejít úrazu. Významnými pozitivními faktory jsou naopak častá přítomnost rodičů a jejich větší participace na všech aktivitách dítěte. Výsledky jsou uváděny přehledně dle sledovaných vývojových období, aby bylo možno stanovit v každém z nich rizikové i bezpečné volnočasové aktivity.

Klíčová slova: dětská úrazovost – volnočasové aktivity – vývoj dítěte – rodina – prevence

Literatura

1. Čačka O (2000). Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno: Nakladatelství Doplněk, 278 p.

2. Čapková M (2008). Rodiče a prevence dětských úrazů v letech 2005 a 2007. Prevence úrazů, otrav a násilí. IV/1: 19–24.

3. Chatelus A-L, Thelot B (2011). Home and leisure injuries among fifth-grade schoolchildren in 2004–2005. Sante Publique, 23/3: 183–193.

4. Kukla L, Bouchalová M (2007). Sportovní úrazy a lidský faktor. Prevence úrazů, otrav a násilí. III/2: 103–116.

5. Kukla L, Bouchalová M (2008). Závislost dětských úrazů na úrazovosti rodičů. Česko-slovenská pediatrie, Praha, LXIII/3: 126–136.

6. Langmeier J, Krejčířová D (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing, 368 p.

7. Matlasová H, Toráčová L (2008). Preventivní program pro žáky základních škol. Prevence úrazů, otrav a násilí. IV/1: 41–48.

8. McQuillan R, Campbell H (2006). Gender differences in adolescent injury characteristics: A population-based study of hospital A&E data. Public Health. 120/8: 732–741.

9. Novotná J (2008). Problematika úrazů dětí předškolního věku. Prevence úrazů, otrav a násilí. IV/1: 25–31.

10. Schneiders W, Rollow A, Rammelt S, Grass R, Holch M, Serra A, Richter S, Gruner EM, Schlag B, Roesner D, Zwipp H. (2007). Risk-inducing activities leading to injuries in a child and adolescent population of Germany. Journal of Trauma-Injury Infection and Critical Care. 62/4: 996–1003.

11. Truellová I (2008). Aktuální údaje úrazovosti dětí v České republice. Národní registr dětských úrazů a jeho význam pro prevenci dětských úrazů. Prevence úrazů, otrav a násilí. IV/1: 57–61.