CHILDREN INJURY RATE IN REGION ZLÍN

Andrea Vitošová, Alena Švancarová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických a preklinických oborů, Ústav zdravotně sociální práce, Centrum prevence úrazů, násilí a společensky nežádoucích jevů, České Budějovice

Korespondenční autor: Andrea Vitošová (vitosova@seznam.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:17. 10. 2011
Accepted: 16. 11. 2011
Published online: 20. 12. 2011

Summary

In Czech Republic, injuries belong to main causes of death, hospitalization or disability of children and adolescents. Due to this, injuries are a severe problem, which must be solved. The most effective solution of the injury rate is the prevention at the primary level. The injury is no random event. It always has its causes and, it can therefore be prevented by suitable interventions. Thus, the precaution necessary for effective injury prevention is the identification of risk factors and circumstances participating in the injury origination. Due to this, a project is currently being solved within the framework of the Grant Agency of the University of South Bohemia dealing with the children injury rate in the Region Zlín.

The target of the study is an analysis of children injuries, i.e. analysis of most frequent sites, causes, types, mechanisms and other factors participating in the occurrence of injuries in the children population (0–18 years). For the data accumulation, the questionnaire “Child injury/poisoning” was taken over. In the course of the research examination implementation, 178 records of children accidents have still been acquired. There were 176 cases of injury and 2 cases of poisoning in these records. A more considerable number of injuries was found with boys (60%) compared to girls (40%). The highest risk was found in an age group of 11 to 14 years, where 56 (31%) injuries were encountered (of the total number of 178 injuries). Ambulatory treatment of the injury was sufficient most frequently, hospitalization being necessary in 26 (15%) injuries. The most frequent cause of the injury was the fall (49%) resulting in fractures (29%) or open wounds (25%). A proportion of 44% of cases accounted for injuries of proximal extremities, most frequently fingers. Next to them, there were injuries of the head (27%) and distal extremities (23%). In terms of the injury origination, the highest risk was encountered in home environment (36%) and thereafter at free time (26%). The injuries were most frequently associated with surface components.

Keywords: child – injury – Region Zlín

Souhrn

V České republice patří úrazy mezi hlavní příčiny úmrtí, hospitalizace či invalidizace dětí a dospívajících. Z tohoto důvodu představují úrazy závažný problém, který je nutné řešit. Nejefektivnějším řešením úrazovosti je prevence na primární úrovni. Úraz není náhoda, vždy má své příčiny, a proto mu lze vhodnou interpretací zabránit. Nezbytným předpokladem účinné úrazové prevence je proto identifikace rizikových faktorů a okolností, které se spolupodílejí na vzniku úrazu. Vzhledem k tomuto faktu je v současné době v rámci Grantové agentury Jihočeské univerzity řešen projekt zabývající se dětskou úrazovostí ve Zlínském kraji.

Cílem studie je rozbor dětských úrazů, tj. rozbor nejčastějších míst, příčin, typů, mechanismů a jiných faktorů, které se podílejí na vzniku úrazů u dětské populace (0–18 let). Ke sběru dat je použit převzatý dotazník „Úraz/otrava dítěte“. Během realizace výzkumného šetření se doposud podařilo sesbírat 178 záznamů o dětských úrazech. U 176 záznamů se jednalo o úraz, 2 záznamy obsahovaly údaje o otravě dítěte. Výraznější počet úrazů byl zaznamenán u chlapců (60 %) oproti dívkám (40 %). Za nejrizikovější věkovou skupinu byla vyhodnocena věková skupina 11–14 let, ve které došlo k 56 (31 %) úrazům z celkového počtu 178 úrazů. Nejčastěji byl úraz ošetřen ambulantně, hospitalizaci si vyžádalo 26 (15 %) úrazů. Mechanismem úrazu byl nejčastěji pád (49 %), mající za následek zlomeniny (29 %) či otevřené rány (25 %). Ve 44 % případů došlo k poranění horní končetiny, nejčastěji se jednalo o poranění prstů. Následovalo poranění hlavy (27 %) a dolní končetiny (23 %). Nejrizikovějším místem z hlediska vzniku úrazu bylo domácí prostředí (36 % úrazů), následoval volný čas (26 %). Nejčastěji byly úrazy spojovány s komponenty povrchů.

Klíčová slova: dítě – úraz – Zlínský kraj

Literatura

1. Benešová V (2003). Bezpečný domov pro děti. In: Grivna M a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vydání. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, pp. 112–118.

2. Benešová V, Nencka P (2008). Bezpečný domov pro děti. 2. vydání. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, 14 p.

3. Benešová et al. (2007). Sledování dětských úrazů ve vybraných regionech. Česko-slovenská pediatrie. 62/6: 371–375.

4. Blažek K et al. (2010). Vybrané vnější vlivy a druhy úrazů dětí v okrese České Budějovice. Prevence úrazů, otrav a násilí. VI/2: 141–153.

5. Čapková M (2006). Epidemiologická studie dětských úrazů ošetřených v nemocnici v Českých Budějovicích v roce 2005. Prevence úrazů, otrav a násilí. II/2: 72–75.

6. Čapková M, Toráčová L, Velemínský M (2008). Prevence úrazů u vybraných skupin obyvatelstva. 1. vydání. Praha: Triton, 98 p.

7. Čelko AM (2003). Dětské úrazy v České republice. In: Grivna M a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vydání. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, pp. 33–38.

8. Česká školní inspekce (2010). Úrazovost dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních v období 1. září 2009 až 31. března 2010. Praha: Min. školství, mládeže a tělovýchovy ČR. [online]. [cit. 2011–09–20]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/…i-a-studentu

9. Číselník diagnóz MKN – 10 (2011). [online]. [cit. 2011–30–08]. Dostupné z: http://www.ciselnikdiagnoz.cz/…sich/page/12

10. Grivna M (2003). Epidemiologie a prevence dětských úrazů. In: Grivna M a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vydání. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, p. 9–23.

11. Langmeier J, Krejčířová D (1998). Vývojová psychologie. 3. vydání. Praha: Grada, 343 p.

12. Ministerstvo zdravotnictví ČR (2010). Zpráva o plnění úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta 2007–2017 za období let 2007–2009 a návrh úkolů na nejbližší další období. 37 p.

13. Pelech L (1999). Úrazy dětí. In: Dunovský J a kol.: Sociální pediatrie: vybrané kapitoly. 1. vydání. Praha: Grada, p. 178–185.

14. Petridou E (2002). Risk factors for drowning and near drowning injuries. In Task force on the epidemiology og drowning. [online]. [cit. 2010–08–30]. Dostupné z: http://www.euroipn.org/…s/publ_files /risk%20factor­s%20on%20drow­ning%20and%20ne­ar%20drowning­.pdf

15. Quan L, Cummings S (2003). Characteristic of drowning by different age groups. Injury prevention, 9/2: 163–168.

16. Rakovcová H (2003). Otravy dětí. In: Grivna M a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vydání. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, p. 73–81.

17. Škodáček I (2003). Dětské úrazy z vývojově-psychologického hlediska. In: Grivna M a kol.: Dětské úrazy a možnosti jejich prevence. 1. vydání. Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, p. 24–32.

18. Ward Platt MP, Little RA (2007). Injury in the young. New York: Cambridge university press, 317 p.

19. WHO (2008). World report on child injury prevention: Summary. Geneva: WHO, 39 p.