OCCUPATIONAL SAFETY AND OCCUPATIONAL INJURIES OF FOREIGNERS IN THE CZECH REPUBLIC

Iva Brabcová¹, Veronika Záleská², Jana Horská^3
1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra ošetřovatelství a porodní asistence; ²Koníček, o. s., České Budějovice; ³Soukromá vyšší odborná škola sociální, o. p. s., v Jihlavě a Centrum multikulturního vzdělávání, o. s., v Jihlavě

Korespondenční autor: Iva Brabcová (brabcova@zsf.jcu.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:15. 12. 2010
Accepted: 14. 4. 2011
Published online: 15. 6. 2011

Summary

The article acquaints the reader with research examination focused on the analysis of occupational injuries of foreigners in the Czech Republic in 2008 and 2009 in terms of their citizenship, branch and type of employment. The target of the analysis was determination of reasons for occupational injuries in foreigners over the period of interest. The research was implemented by a qualitative method with the use of the contents analysis of internal materials of the State Office of the Work Inspection. The data from the State Office of the Work Inspection were effective by 19. 3. 2010. They covered the whole territory of the Czech Republic. The analysis dealt with foreigners, including “other” citizenships and also including non-specified citizenship. In 2008, the State Office of Work Inspection recorded 1605 occupational injuries in foreigners, which accounted for 0.37% of the total number of foreigners having legal stay in the Czech Republic territory. In 2009, 925 occupational injuries were reported to the State Office of Work Inspection, which corresponded to 0.21% of the total number of foreigners having legal stay in the Czech Republic territory. In the period of interest, there was a moderate decrease in occupational injuries of foreigners. The most frequently involved minorities were citizens from Slovakia, Ukraine and Poland. In 2008 and 2009, most injuries were recorded in the production of metallic structures and metallic products, in the production of motor vehicles and machines and in the plant and animal production. Most injuries were recorded in the following professions: craftsmen, qualified mechanical workers, operation of stationary equipment, assembly workers, qualified and non-qualified workers in mines, quarries and building sites. The most frequent causes of injuries were inappropriately or insufficiently evaluated risks, failures in personal prerequisites for the proper working performance, use of dangerous procedures and defective or adverse condition of sources. It is possible to conclude that in the field of employing foreigners, it is necessary to pay the attention to the professional and health capability particularly in foreign employees of employment agencies – it is necessary to provide them with sufficient information on problems of the occupational safety in a comprehensible for­m.

Keywords: occupational safety – foreigners – occupational injuries

Souhrn

Článek seznamuje čtenáře s výzkumným šetřením, jehož cílem bylo analyzovat pracovní úrazy cizinců v České republice v letech 2008 a 2009 ve vazbě na státní příslušnost, odvětví ekonomiky a typu zaměstnání. Cílem analýzy bylo určit příčiny pracovních úrazů u cizinců ve sledovaném období. Výzkum byl realizován kvalitativní metodou za použití obsahové analýzy interních materiálů Státního úřadu inspekce práce. Údaje Státního úřadu inspekce práce byly platné ke dni 19. 3. 2010. Teritoriálně pokrývaly celé území České republiky. Do analýzy byli zahrnuti cizinci včetně „jiné“ státní příslušnosti a včetně nespecifikované státní příslušnosti. V roce 2008 bylo Státním úřadem inspekce práce evidováno 1 605 pracovních úrazů u cizinců, což činí 0,37 % z celkového počtu cizinců s povolením pobytu na území České republiky. V roce 2009 bylo nahlášeno Státnímu úřadu inspekce práce 925 pracovních úrazů u cizinců, což je 0,21 % z celkového počtu cizinců s povolením pobytu na území České republiky. Ve sledovaném období byl zaznamenán mírný pokles pracovních úrazů u cizinců. Nejčetněji postiženou minoritou byli občané Slovenska, Ukrajiny a Polska. Nejvíce pracovních úrazů cizinců v letech 2008 a 2009 bylo evidováno ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, ve výrobě motorových vozidel, ve výrobě strojů a v rostlinné a živočišné výrobě. Nejvíce evidovaných úrazů bylo v těchto profesích: řemeslníci, kvalifikovaní strojírenští dělníci, obsluha stacionárních zařízení, montážní dělníci, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech, lomech a na staveništích. Nejčastější příčinou úrazů bylo špatné nebo nedostatečně odhadnuté riziko, nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, používání nebezpečných postupů a vadný nebo nepříznivý stav zdroje. Závěrem lze říci, že v oblasti zaměstnávání cizinců je třeba se zaměřit na odbornou a zdravotní způsobilost především zahraničních zaměstnanců agentur práce – poskytnout jim dostatečné informace v problematice bezpečnosti práce pro ně srozumitelnou formou.

Klíčová slova: bezpečnost práce – cizinci – pracovní úrazy

Literatura

1. Cizinci v České republice (Foreigners in The Czech Republic), Praha: Český statistický úřad, 2009, 239 s. ISBN 978–80–250–1993–1.

2. Dvořáková, J.: Interkulturní empatie v sociální práci. In: Sborník z webové konference ZSF JU s názvem: Afiliace 2006. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta JU v ČB, 2006. ISBN 978–80–7040–962–6.

3. Interní materiály Státního úřadu inspekce práce.

4. Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci České republiky, [online] [cit. 2010–01–09]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5598.

5. Nařízení práce č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamů o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: ASPI.

6. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, ve znění pozdějších předpisů.

7. Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích a nebezpečím pádu z výšky nebo hloubky, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: ASPI.

8. Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: ASPI.

9. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: ASPI.

10. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: ASPI.

11. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: ASPI.

12. Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: ASPI.