PREVENTION OF CRIMINALITY AGAINST SENIORS FROM THE VIEWPOINT OF STUDENTS OF THE THIRD AGE UNIVERSITY

Josef Smolík¹, Alena Kajanová^2
1Fakulta sociálních studií, katedra politologie, oddělení bezpečnostních a strategických studií, Masarykova univerzita, Brno; ²Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, katedra sociální práce, České Budějovice

Korespondenční autor: Alena Kajanová (Ali.Kajanova@email.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:27. 2. 2012
Accepted: 29. 5. 2012
Published online: 29. 6. 2012

Summary

The article deals with a topical theme of the prevention of criminality directed to seniors. The target of the text was to describe: 1) What the awareness of seniors (men and women) is concerning possibilities of the criminality prevention, 2) Sources used by the seniors to obtain information, 3) Reflecting this information in terms of its sufficiency.

For the data accumulation, a semi-structured questionnaire was employed, which was distributed in January 2012 to persons studying the Third Age University at the Faculty of Social Studies of the Masaryk University.

Total of 68 questionnaires were collected, which demonstrated that more than 80% of respondents encountered information concerning criminal behaviour against seniors, but most information came from media and persons of similar age (friends) etc. The data concerned particular crimes against seniors and contained no information of preventive nature, i.e. how to proceed in similar cases. Respondents perceived information as insufficient, mainly due to the absence of particular procedures of the preventive behaviour.

Seniors use their own safety provisions, which are, however, rather traditional provisions and habits (for example locking the door) than complex procedures aimed at the elimination of the criminality risks.

It is, however, necessary to take into account the fact that our group represented a specific sample of seniors (students of the University of the Third Age) in which it is to expect a higher level of information compared to the common senior population.

We conclusively suggest that preventive procedures should reflect possible specific features in particular groups of seniors (men and women).

Keywords: senior – criminality – safety – criminality prevention – media

Souhrn

Článek se zabývá aktuálním tématem prevence kriminality páchané na seniorech. Cílem textu je popsat: 1) jaké mají senioři a seniorky povědomí o možnostech prevence kriminality, 2) z jakých zdrojů tyto informace čerpali a 3) jak tyto informace reflektují z hlediska jejich dostatečnosti.

Pro sběr dat byla použita technika polostrukturovaného dotazníku, který byl v lednu 2012 distribuován osobám studujícím Univerzitu třetího věku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Celkem bylo sesbíráno 68 dotazníků, z nichž vyplynulo, že více než 80 % respondentů se setkalo s informacemi o kriminálním chování vůči seniorům, nicméně většina informací pocházela z médií a od vrstevníků (přátel) atp. Informace se týkaly konkrétních trestných činů vůči seniorům a neobsahovaly již informace preventivního charakteru, tedy jak se v podobných případech zachovat. Respondenti vnímali informace jako nedostatečné, absentoval v nich především konkrétní postup preventivního chování.

Senioři sice používají vlastní bezpečnostní opatření, tato však mají podobu spíše tradičních opatření a návyků (např. zamykat dveře), než aby se jednalo o komplexní postupy, jak eliminovat rizika kriminality.

Je však nutno brát v potaz, že náš výzkumný vzorek představoval specifickou skupinu seniorů (studující Univerzity třetího věku), u které předpokládáme, že její informovanost je vyšší než v běžné seniorské populaci.

V závěru navrhujeme, že by preventivní postupy měly reflektovat případná specifika jednotlivých skupin seniorek a seniorů.

Klíčová slova: senior – kriminalita – bezpečnost – prevence kriminality – média

Literatura

1. Antunes GE, Cook FL, Cook TD, Skogan WG (1977). Patterns of Personal Crime Against the Elderly. The Gerontologist, 17(4): 321–327.
2. Canter E, Alison LJ (1999). The social psychology and crime. Offender profiling series. Vol. III. Aldershot: Ashgate, p. 1–20.
3. Čechová M, Čechová J, Hořínová A, Mrázová Z (2007). Bílá místa v péči o oběti domácího násilí, Persefona, LLP. [online]. [cit. 2012–04–14]. Dostupné z: http://www.persefona.cz/…la_mista.pdf
4. Holsboer F (2009). Stařecká onemocnění: vrozená dispozice, nebo způsob života? In Gruss P (ed.): Perspektivy stárnutí z pohledu psychologie životního vývoje. Praha: Portál, s. 95–136.
5. Jandourek J (2011). Sociologie zločinu. Proč lidé vraždí a jezdí načerno. Praha: Portál. 176 s.
6. Kaiser G (1994). Kriminologie. Úvod do základů. Praha: C. H. Beck. 268 s.
7. Kovářová P (2006). Kvalita života v období stárnutí a stáří. Brno: Masarykova univerzita (diplomová práce).
8. Kuchta J, Válková H a kol. (2005). Základy kriminologie a trestní politiky. Praha: C. H. Beck. 544 s.
9. Lovaš L (2010). Agresia a násilie. Bratislava: Ikar. 197 s.
10. Martinková M (2010). Senioři jako oběti trestné činnosti. In Večerka K (ed.): Kdo slyší hlas volajícího na poušti. Referáty z konference ve Vranově nad Dyjí v roce 2010. Praha: Sekce sociální patologie, Masarykova česká sociologická společnost, s. 184–188.
11. Martinková M, Vlach J, Krejčová S (2009). Špatné zacházení s osobami pokročilého věku – se zvláštním zřetelem k domácímu násilí. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 98 s.
12. Mátel A (2011). Domáce násilie páchané na senioroch. In Mühlpachr P, Bargel M, ml. (eds.): Senioři z pohledu sociální pedagogiky. Brno: Institut mezioborových studií, s. 85–93.
13. Mühlpachr P (2004). Gerontopedagogika. Brno: Masarykova univerzita. 203 s.
14. Mühlpachr P (2005). Gerontologie – sociální nutnost postmoderní společnosti. In Mühlpachr P (ed.): Schola gerantologica. Brno: Masarykova univerzita, s. 7–20.
15. Nelson TD (2004). Ageism. Stereotyping and Prejudice against Older Persons. Cambridge: MIT Press. 372 p.
16. OPK MV ČR (2007). Nenechte se podvést! Prevence. Příloha časopisu Policista. 6: 4.
17. Paulasová J (2010). Senior jako oběť trestného činu. Olomouc: Univerzita Palackého (diplomová práce).
18. Pokorná A (2010) Komunikace se seniory. Praha: Grada Publishing, 158 s.
19. SJSO (2011). Crimes Against the Elderly [online]. [cit. 2012–04–14-]. Dostupné z: www.sjso.org/…e_crime.aspx
20. Smolík J (2011). Senioři jako oběti trestných činů: uvedení do problematiky. In Mühlpachr P, Bargel M, ml. (eds.): Senioři z pohledu sociální pedagogiky. Brno: Institut mezioborových studií, s. 94–116.
21. Špatenková N (2005). Fenomén vdovství. In Sýkorová D, Šimek D, Dvořáková M (eds.): Třetí věk trojí optikou. Olomouc: Univerzita Palackého, s. 71–88.
22. Tomášek J (2010). Úvod do kriminologie. Praha: Grada Publishing. 214 s.
23. Tošnerová T (2002). Ageismus: průvodce stereotypy a mýty o stáří. Praha: Ambulance pro poruchy paměti, Univerzita Karlova. 45 s.
24. Venglářová M (2007a). Senioři. Prevence. Příloha časopisu Policista. 6: 1–4.
25. Venglářová M (2007b) Senioři. In Čírtková L, Vitoušová P a kol.: Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů. Praha: Grada Publishing, s. 56–63.
26. Venglářová M (2007c). Problematické situace v péči o seniory. Příručka pro zdravotnické a sociální pracovníky. Praha: Grada Publishing, 96 s.
27. Vohralíková L, Rabušic L (2004). Čeští senioři včera, dnes a zítra. Brno: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. 90 s.