Options of education for growth in socially excluded Roma families

Pavel Navrátil, Monika Punová
Masarykova univerzita Brno, Fakulta sociálních studií, katedra sociální politiky a sociální práce, Brno

Korespondenční autor: Pavel Navrátil (navratil@fss.muni.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:9. 11. 2012
Accepted: 15. 7. 2013
Published online: 20. 12. 2013

Summary

The following work is based on secondary interpretation of interviews that were conducted with experts committed to the socially excluded Roma families in promoting their social functioning. In this paper, we aim to answer the question: “What are the conditions of Roma in socially excluded families with regard to education opportunities for growth (as a prerequisite for the successfulinte­gration and social inclusion) in the view of helping professionals?“ In the context of symbolic interactionism, we assume that the way how experts interpret family life of their clients also affects the concept of social work. Therefore, the interpretations of experts are a valuable subject of study. We talked mainly with social workers, Roma teaching assistants, Roma activists and educators. The research results suggest that the observed families (in the opinion of experts) tend to a hierarchical model of seeing the world. We believe that our conversations can justify the legitimacy of the use of a growth model in the context of social work with socially excluded Roma families in supporting their family functioning, and at the same time we assume that this support could be a source of help for participative behavior of the members of the families in the wider society.

Keywords: education – family – growth model – social exclusion – parental competence

Souhrn

Následující práce je založena na sekundární interpretaci rozhovorů, které byly vedeny s experty věnujícími se romským sociálně vyloučeným rodinám při podpoře jejich sociálního fungování. V předloženém příspěvku si klademe za cíl odpovědět na otázku: „Jaké jsou podmínky v romských sociálně vyloučených rodinách s ohledem na možnosti výchovy k růstu (jako předpokladu úspěšné integrace a sociálního začlenění) v pohledu pomáhajících profesionálů?“ V kontextu symbolického interakcionismu předpokládáme, že to, jak experti interpretují rodinný život svých klientů, ovlivňuje rovněž pojetí jejich sociální práce. Proto jsou interpretace expertů cenným předmětem studia. Hovořili jsme zejména se sociálními pracovníky, romskými pedagogickými asistenty, romskými aktivisty a pedagogy. Výsledky výzkumu naznačují, že pozorované rodiny (dle názoru expertů) inklinují k hierarchickému modelu vidění světa. Domníváme se, že provedené rozhovory mohou zdůvodňovat oprávněnost užití modelu růstu v kontextu sociální práce s romskými sociálně vyloučenými rodinami při podpoře jejich rodinného fungování a současně předpokládáme, že tato podpora by mohla být zdrojem pomoci participativního chování členů těchto rodin v širší společnosti.

Klíčová slova: výchova – rodina – model růstu – sociální vyloučení – rodičovské kompetence

Literatura

1. Bartlett HM (1970). The common base of social work practice. (1st ed.). Washington, D.C.: NASW.
2. Blumer H (1969). Symbolic interactionism: pespective and method. New Jersey: Prentice-Hall.
3. Bronfenbrenner U (ed.) (1979). The Ecology of Human Development. London: Harvard University Press.
4. C arlson BE (1984). Causes and Mainenance of Domestic Violence: An Ecological Analysis. Social Service Review. 58/58: 569–587.
5. Čáp J (1996). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy. Praha: ISV.
6. Department of Health (2000). Framework for the Assessment of Children in Need and their Families. London: HMSO.
7. Dunovský J (2005). Týrané, zneužívané a zanedbávané děti – možnosti socializačního působení jako prevence nežádoucího vývoje. Prevence úrazů, otrav a násilí. 1/2: 9.
8. Ferguson H (2004). Protecting Children in Time: Child Abuse, Child Protection and the Consequences of Modernity. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
9. Giddens A (ed.) (1999). Sociologie (1. vyd.). Praha: Argo.
10. Gitterman A, Germain CB (1980). Life Model of Social Work Practice: Advances in Theory and Practice. New York: Columbia University Press.
11. Kovařík J (2003). Posuzování potřeb ohroženého dítěte. In: Matoušek O (ed.). Metody a řízení sociální práce. S. 201–229. Praha: Portál.
12. Kovařík J, Bubleová V (2004). Problémy ochrany práv dětí v ČR. [online] [cit. 2013–11–07]. Dostupné z: from http://www.rodina.cz/clanek3971.htm
13. L angmeier J, Balcar K, Špitz J (2010). Dětská psychoterapie. Praha: Portál.
14. L iégeois J-P (1995). Rómovia, Cigáni, kočovníci. Bratislava: Rada Európy.
15. Matějček Z (1989). Rodiče a děti. Praha: Avicenum.
16. Matoušek O, Koláčková J, Kodymová P (eds.) (2005). Sociální práce v praxi. Praha: Portál.
17. Morales AT, Sheafor BW (eds.) (1998). Social Work: A Profession of many faces. Needham Heights: Allyn & Bacon.
18. Musil L, Šrajer J (2008). Dimenze životní situace rodiny. In: Šrajer J, Musil L (eds.). Etické kontexty sociální práce s rodinou. S. 9–17. České Budějovice, Brno: ALBERT.
19. Navrátil P (2002). Integrace Romů. Sociální práce/Sociálna práca, Brno. 2: 34–89.
20. Navrátil P (2003a). Romové v české společnosti: Jak se nám spolu žije a jaké má naše soužití vyhlídky. Praha: Portál.
21. Navrátil P (2003b). Integrace (Romů) v kontextu životních situací: konceptualizace. Sociální studia. 10: 120–139.
22. Navrátil P (2009). Social work with Roma families as a prevention of the child removal. Clinical Social Work. 26: 1–2.
23. Navrátil P, Šišláková M (2004). Podmínky výchovy v romských sociálně vyloučených rodinách. In: Sirovátka T (ed.). Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin (1. vyd., s. 137–161). Brno: MU

FSS, Georgetown.

24. Nečasová M (2003). Profesní etika. Metody a řízení v sociální práci. S. 21–49. Praha: Portál.

25. Pierson J (ed.) (2002). Tackling Social Exclusion (1st ed.). London: Routledge.

26. Rous J (2003). Romové – vhled do problému. Brno: Kabinet MV.

27. Satir V, Baldwin M (2012). Terapie rodiny. Praha: Portál.

28. Satirová V (2006). Kniha o rodině. Praha: Práh.

29. Satirová V (2007). Společná terapie rodiny. Praha: Portál.

30. Satirová V, Banmen J, Greberová J, Gomoriová M (2005). Model růstu: Za hranice rodinné terapie. Brno: Cesta.

31. Sekyt V (2001). Romové. In: Šišková T (ed.). Menšiny a migranti v České republice: My a oni v multikulturní společnosti. 1. vyd., s. 119–125. Praha: Portál.

32. Schön D (1983). The Reflective Practitioner. London: Temple Smith.

33. Šišláková M (2006). Využití resilience v sociální práci s rizikovou mládeží. Riziková mládež v současné společnosti. S. 43–51. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové.

34. Tolson R, Eleanor Reid WJ, Garvin CD (1994). Generalist Practice: A Task Centered Practice (1st ed.). New York: Columbia University Press.