Comparison of physical fitness as injury prevention in students of the study programmes Physiotherapy and Occupational therapy and the general population

Kateřina Vaníková, Hana Kynštová, Zdeněk Havel
Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta zdravotnických studií

Korespondenční autor: Kateřina Vaníková (katerina.vanikova@ujep.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:13. 5. 2013
Accepted: 8. 10. 2013
Published online: 20. 12. 2013

Summary

The aim is to contribute to the findings about the level of health focused physical fitness as injury prevention of the students of the study programmes Physiotherapy and Occupational therapy at the Faculty of Health Studies UJEP in Ústí nad Labem. The students passed these tests: progressive 20-m shuttle run, throwing 2-kg full ball with both hands, standing broad jump, posing in bent arm hang on the trapeze – hanging by combined hold, lying position – sitting position for one minute, seated forward bend, Iowa – Brace test and further BMI was counted. Two questions were given for our statement: for the first, if the first – year students of the study programme Specialization in Health Service have higher level of health focused physical fitness as the general population and for the second, if the students of the study programme Physiotherapy have – because of their specialization – higher level of health focused physical fitness as the students of the study programme Occupational therapy. The results showed that the first – year students of the study programme Specialization in Health Service have the same level of health focused physical fitness compared to the general population and both groups have the same health focused physical fitness. We are convinced that just a certain level of fitness and its parts – for example coordination and flexibility – are the important factors for injury prevention during the working process.

Keywords: occupational therapy – physiotherapy – measurement and testing – injury prevention – health focused physical fitness

Souhrn

Cílem je přispět k rozšíření poznatků o úrovni zdravotně orientované tělesné zdatnosti jako úrazové prevence studentek studijních oborů Ergoterapie a Fyzioterapie na Fakultě zdravotnických studií UJEP v Ústí n. L. Studentky absolvovaly tyto testy: progresivní člunkový běh na 20 metrů, hod plným míčem obouruč 2 kg těžkým, skok daleký z místa odrazem snožmo, výdrž ve shybu na hrazdě – držení podhmatem, leh-sed opakovaně po dobu jedné minuty, hluboký předklon v sedu, Iowa-Brace test a dále jsme vypočítali BMI. Pro naše sdělení jsme si položili dvě otázky: zaprvé, zda studentky prvního ročníku studijního programu Specializace ve zdravotnictví budou mít vyšší úroveň zdravotně orientované tělesné zdatnosti než obecná populace, a zadruhé, zda studentky studijního oboru Fyzioterapie budou mít vzhledem ke své specializaci vyšší úroveň zdravotně orientované tělesné zdatnosti než studentky studijního oboru Ergoterapie. Z výsledků vyplynulo, že studentky prvního ročníku studijního programu Specializace ve zdravotnictví měly shodnou úroveň zdravotně orientované tělesné zdatnosti ve srovnání s obecnou populací a oba soubory mají zdravotně orientovanou tělesnou zdatnost shodnou. Jsme přesvědčeni, že právě určitá úroveň zdatnosti a její složky – např. koordinace a flexibilita – jsou důležitými faktory pro úrazovou prevenci v pracovním procesu.

Klíčová slova: ergoterapie – fyzioterapie – měření a testování – úrazová prevence – zdravotně orientovaná tělesná zdatnost

Literatura

1. Bunc V (1995). Pojetí tělesné zdatnosti a jejích složek. Těl. Vých. Sport. Mlád. 61/5: 6–9.
2. Bunc V (1998). Zdravotně orientovaná zdatnost a možnosti její kultivace na základní škole. Těl. Vých. Sport. Mlád. 4: 2–10.
3. Čepička L (1999). Stanovení obtížnosti motorického testu. Česká kinantropologie. 3/1: 87–94.
4. Haskell WL, Montoye HJ, Orenstein D (1985). Physical activity and exercise to achieve health-related physical fitness components. Public Health Rep. 100/2: 202–212.
5. Jurca R (2005). Assessing Cardiorespiratory Fitness Without Performing Exercise Testing. American Journal of Preventive Medicine. 29/3: 185–193.
6. Kolář V, Měkota K, Šorm G (1989). Pohybová výkonnost a tělesný rozvoj studujících 1. ročníku vysokých škol ČSSR 1986. In: Sborník Tělesná kultura. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
7. Komeštík B (2006). Kinantropologie – Antropomotorika – Metodologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 64 s.
8. Máček M, Radvanský J (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galén.
9. Měkota K (1989). Pohybová výkonnost a tělesný rozvoj studujících tělesnou výchovu. In: Sborník Tělesná kultura. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
10. Měkota K, Kovář R (1996). Unifittest (6–60). Manuál pro hodnocení základní motorické výkonnosti a vybraných charakteristik tělesné stavby mládeže a dospělých v České republice. Ostrava: Pedagogická fakulta

Ostravské univerzity, 94 s.

11. Měkota K, Novosad J (2005). Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta tělesné kultury.  12. Paulík M (2012). Vývoj základní motorické výkonnosti studentů 1. ročníků prezenčního bakalářského studia Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze od roku 1992 do roku 2011. Rigorózní práce. Pedagogická fakulta, UK Praha.

13. Ministerstvo zdravotnictví České republiky (2011). Vyhláška č. 55 o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Praha: Ministerstvo vnitra, p. o.

14. Pollock ML, Wilmore J (1990). Exercise in health and disease: Evaluation and prescription for prevention and rehabilitation. Philadelphia: W. B. Saunders.

15. R iegrová J, Ulbrichová M (1993). Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, PF.

16. Štěpnička J (1976). Somatotyp, držení těla, motorika a pohybová aktivita mládeže. Praha: Univerzita Karlova, FTVS.

17. Zvonař M, Duvač I, Sebera M, Kolářová K, Vespalec T, Maleček J (2011). Antropomotorika pro magisterský program tělesná výchova a sport. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 231 s.