Cyberbullying at primary schools in South Bohemia Region

Veronika Królová
Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, Pardubice

Korespondenční autor: Mgr. Veronika Królová (veronikakrolova@centrum.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:31. 3. 2014
Accepted: 24. 4. 2014
Published online: 30. 6. 2014

Summary

The paper deals with the current topic of cyberbullying, which has been rapidly evolving in recent years. Together with the development of communication and information technologies, more and more attention is dedicated to this issue. The main theme of this paper is research directed at mapping the incidences of cyberbullying at primary schools of South Bohemia region. Data collection was done with the use of a questionnaire, which was anonymous and was distributed to 11–15 year-old pupils of primary schools in South Bohemia region in the first half of 2013. In total, 765 questionnaires were evaluated. There were 53% boys and 47% girls from the total number of respondents. The results of this research showed that in total, 21% of pupils at primary schools became a victim of cyberbullying sometime during their life time. In on-line environment, the pupils were most often harassed while chatting with someone. That involved 37.8% cases. In total, 9.8% of pupils admitted to cyberbullying others. The respondents reported that the most common reason why they decided to cyberbully the others was “amusement” (26%) and “for other reason”, reported (26%). The victims of cyberbullying are more prevalent among girls than among boys but it is opposite with the aggressors, i.e. boys cyberbully others more often than girls.

Keywords: cyberbullying – primary school – pupils – aggressor – victim

Souhrn

Příspěvek se zabývá aktuálním tématem kyberšikany, která se v posledních letech spolu s rozvojem informačních a komunikačních technologií rychle vyvíjí a věnuje se jí čím dál větší pozornost. Hlavním předmětem příspěvku je vlastní výzkum, jehož cílem bylo zmapovat výskyt kyberšikany na základních školách Jihočeského kraje. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku, který byl anonymní a byl distribuován v první polovině roku 2013 žákům druhého stupně základních škol v Jihočeském kraji. Celkem bylo vyhodnoceno 765 dotazníků, kdy z celkového počtu respondentů bylo 53 % chlapců a 47 % dívek. Výsledky tohoto výzkumu ukázaly, že oběťmi kyberšikany se za svůj život stalo celkem 21 % žáků druhého stupně základních škol. Nejčastěji byli žáci v online prostředí obtěžováni na chatu, a to v 37,8 % případů. Ke kyberšikanování druhých se přiznalo celkem 9,8 % žáků. Respondenti uvedli, že nejčastějším důvodem, proč se rozhodli kyberšikanovat druhé, byla zábava (26 %) a dále jiný než některý z uvedených důvodů (26 %). Oběti kyberšikany se vyskytují častěji mezi dívkami než mezi chlapci, avšak u agresorů je tomu naopak, tj. chlapci kyberšikanují druhé častěji než dívky.

Klíčová slova: kyberšikana – základní škola – žáci – agresor – oběť

Literatura

1. American Academy of Pediatrics (2013). Cyberbullying Rampant Among High School Students. [online] [cit. 2014–03–23]. Washington, DC. Dostupné z: http://www.aap.org/…-press-room/ pages/Cyberbullying-Rampant-Among-High-School-Students.aspx

2. Černá A, Dědková L, Macháčková H, Ševčíková A, Šmahel D (2013). Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Praha: Grada. Psyché. ISBN 978–80–247–4577–0.

3. Hinduja S, Patchin JW (2009). Bullying Beyond the Schoolyard. Preventing and Responding to Cyberbullying. California: Corwin Press. ISBN 978–1–4129–6689–4.

4. Kopecký K, Szotkowski R, Krejčí V (2012). Nebezpečí internetové komunikace III. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978–80–244–3088–1. [online] [cit. 2014–03–16]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/…-3-2011-2012

5. Krejčí V (2010). Kyberšikana. Kybernetická šikana. Olomouc. [online] [cit. 2014–04–17]. ISBN 978–80–254–7791–5. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/…m-studie-atd?…

6. McQuade SC III, Colt JP, Meyer NBB (2009). Cyberbullying: protecting kids and adults from online bullies. USA: Praeger Publishers. ISBN 978–0–313–35193–8 (alk. paper).

7. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (2013a). Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. [online] [cit. 2014–03–14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/20274_1_1/

8. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchov ČR (2013b). Metodický pokyn, mládeže a tělovýchovy k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních. [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. [cit. 2014–03–14]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/30376_2_1/

9. Patchin JW (2013). 2010. [online] [cit. 2014–03–21]. Dostupné z: http://cyberbullying.us/2010-data/

10. Reichel J (2009). Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. Sociologie. ISBN 978–80–247–3006–6.

11. Rogers V (2011). Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Praha: Portál. ISBN 978–80– 7367–984–2.

12. Shariff S (2009). Confronting Cyber-Bullying. What Schools Need to Know to Control Misconduct and Avoid Legal Consequences. New York: Cambridge University Press. ISBN 978–0–521–70079–5 Paperback.

13. S kyberšikanou má zkušenost více jak 51 % dětí (2013). [online] [cit. 2014–03–18]. Dostupné z: http://e-bezpeci.cz/…procent-deti

14. Vágnerová, K a kol. (2009). Minimalizace šikany. Praktické rady pro rodiče. Praha: Portál. ISBN 978–80–7367–611–7.

15. Vašutová M a kol. (2010). Proměny šikany ve světě nových médií. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě. ISBN 978–80–7368–858–5.

16. Vitošová A (2009). Šikana na středních odborných školách ve vybraných obcích s rozšířenou působností Zlínského kraje. Prevence úrazů, otrav a násilí. 5/2: 140–148. ISSN 1804–7858.