Security research in the European Union

Jiří Patočka, Lukáš Poloprutský, Vladimír Haman, Alena Jarošová, Michaela Hásková, Jakub Velda, Eva Rajalová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva

Korespondenční autor: Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. (toxicology@toxicology.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:2. 7. 2013
Accepted: 25. 10. 2013
Published online: 30. 6. 2014

Summary

Security research is an integral component of the European Union readiness to potential threats which may result from natural and anthropogenic phenomena. The European Union research acts supra-nationally and is complemented by other member states. The main aim is to eliminate weak points and to increase security via applied research in the sphere of identification, infrastructure, fight against terrorism, prevention, protection against natural or industrial disasters. Originally, the security research was coordinated by two organizations – European Security Research Advisory Board (ESRAB) and European Security Research and Innovation Forum (ESRIF). ESRAB worked from 2005 to 2006 to recommend main strategic directions and priorities for European research. ESRIF was founded in 2007 and comprised an informal and voluntary group of experts from European countries supported by the European Commission whose aim was to prepare the vision and priorities of the European security research by the end of 2009. Currently, the security research comes out from the “Seventh Framework Research Programme of the EU for the period 2007–2013”, namely from its “Cooperation” programme. This article deals with the areas of research and security policy of the European Union.

Keywords: security research – Seventh Framework Programme – European Union – security policy – security technology

Souhrn

Bezpečnostní výzkum je nedílnou složkou připravenosti Evropské unie na potencionální hrozby, které mohou pramenit z přírodních i antropogenních jevů. Výzkum Evropské unie je zaměřen nadnárodně a ostatní členské státy ho doplňují. Hlavním cílem je odstranění slabých míst a zvýšení bezpečnosti pomocí aplikovaného výzkumu v oblasti identifikace, infrastruktury, boji proti terorismu, prevence, ochrany proti nezákonným jednáním a proti přirozeným nebo průmyslovým pohromám. Původně byl bezpečnostní výzkum koordinován dvěma organizacemi – European Security Research Advisory Board (ESRAB) a European Security Research and Innovation Forum (ESRIF). ESRAB působil v letech 2005 až 2006, aby doporučoval hlavní strategické směry a priority pro evropský výzkum v oblasti bezpečnosti. ESRIF byl založen v roce 2007 a představoval neformální a dobrovolné seskupení expertů z evropských zemí podporované Evropskou komisí, jehož cílem bylo připravit vizi a priority evropského bezpečnostního výzkumu do konce roku 2009. V současné době bezpečnostní výzkum vychází ze „sedmého rámcového programu výzkumu EU na období let 2007–2013“, konkrétně z jeho programu „Spolupráce“. Tento článek podrobněji pojednává o oblastech výzkumu a bezpečnostní politice Evropské unie.

Klíčová slova: bezpečnostní výzkum – sedmý rámcový program – Evropská unie – bezpečnostní politika – bezpečnostní technologie

Literatura

1. Brehovská L. (2011). Blackout. Kontakt. 13/1: 107–111.

2. Česká kosmická kancelář (Czechspace.cz) (2013). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://czechspace.cz

3. Česká republika. Mezirezortní koncepce bezpečnostního výzkumu České republiky 2010–2015 (2008). [online] [cit. 2013–10–10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/…ii-2-vs.aspx

4. Česká republika. Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2010–2015 (2008). [online] [cit. 2013–10–09]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/…ii-2-vs.aspx

5. Dokumenty a legislativa: Rozhodovací orgány EU v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Ministerstvo obrany ČR (2013). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://www.mocr.army.cz/…litiky-7406/

6. Eichler J (2007). Terorismus a války na počátku 21. století. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 352 s. ISBN 978–802–4613–178.

7. ESRIF FINAL REPORT. Europa.eu (2009). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/…eport_en.pdf

8. Evropská unie. European Security Strategy (2003). [online] [cit. 2013–10–09]. Dostupné z: http://ue.eu.int/…ad/78367.pdf

9. Evropská unie. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (2006). [online] [cit. 2013–10–09]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/…exUriServ.do?…

10. Evropská unie. Rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (2006). [online] [cit. 2013–10–11]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/…exUriServ.do?…

11. Evropská unie. Smlouva o EU (2010). [online] [cit. 2013–10–09]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/…exUriServ.do?…

12. Fakta o EU: Bezpečnostní a obranná politika. Euroskop.cz (2013). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/…na-politika/

13. Fiala P, Pitrová M (2009). Evropská unie. 2. doplněné a aktualizované vyd., Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 803 s. ISBN 978–807–3252–236.

14. Gasparini G, Leone C (2009). ESRAB – report. IAI.IT. [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://www.iai.it/…iniLeone.pdf

15. MZV ČR (www.mzv.cz) (2013). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/…i/index.html

16. Press Releases: The European Security Research and Innovation Forum (ESRIF) – Public-Private Dialogue in Security Research. Europa.eu (2007). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://europa.eu/…7-346_en.htm

17. Security defence: CSDP structures and instruments. CONSILIUM – Security & Defence (2013). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://www.consilium.europa.eu/…-instruments?…

18. Security Research. Europa.eu (2005). [online] [cit. 2013–04–27]. Dostupné z: http://europa.eu/…23025_en.htm