Everyday reality in the socially excluded locality and Romano hip hop

Alena Kajanová¹, Tomáš Mrhálek², Veronika Zvánovcová^3
1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce ²Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta ³Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta

Korespondenční autor: PhDr., Bc. Alena Kajanová, Ph.D. (ali.kajanova@email.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:5. 6. 2014
Accepted: 26. 11. 2014
Published online: 31. 12. 2014

Summary

Our article discusses self-determination of Romany youth and reflection of social exclusion through music expression – hip hop. The goal of our article is to study and analyze Romano Hip hop as a means of expression of Romany youth from a socially excluded locality. In other words, to ascertain and describe a) how young Romany people experience their everyday life in the context of hip hop, b) how social situation and dissatisfaction over it is reflected in rap and c) whether the actors may perceive hip-hop also as a means of change or only as a passive means to express dissatisfaction. Within collection of quality data, we used: a) narrative interviews with Romany rappers coming from among youth living in socially excluded locality of the Máj housing estate of České Budějovice, b) analysis of texts of the above stated interpreters. The results suggest the actors’ self-concept as young Romany people living “at a wrong address”, having limited access to resources and to acknowledgement in the dominant society, but disposing of readiness to share their opinion in public, to express their frustration, to be heard and to act upon other young Romany people. Rap appeals to Romany youth to give up consumption of alcohol and drugs, to be united and not to be ashamed of their ethnicity.

Keywords: Romano hip hop – social exclusion – romany youth

Souhrn

Náš příspěvek se zabývá sebevymezením romské mládeže a reflexí sociální exkluze prostřednictvím hudebního vyjádření – hip hopu. Cílem našeho příspěvku je studovat a analyzovat Romano hip hop jako prostředek exprese romské mládeže ze sociálně vyloučené lokality. Jinými slovy zjistit a popsat: a) jak mladí Romové prožívají své každodenní životy v kontextu hip hopu, b) jak se do rapu promítá sociální situace a nespokojenost s ní a c) zda mohou aktéři hip hop vnímat též jako prostředek změny, nebo pouze jako pasivní prostředek k vyjádření nespokojenosti. V rámci sběru kvalitativních dat jsme použili: a) narativní rozhovory s romskými rapery, kteří se rekrutují z řad mládeže žijící v sociálně exkludované lokalitě sídliště Máj v Českých Budějovicích, b) analýzu textů výše uvedených interpretů. Výsledky poukazují na sebepojetí aktérů jako mladých Romů žijících „na špatné adrese“, kteří mají omezený přístup ke zdrojům a uznání v dominantní společnosti, avšak disponují ochotou veřejně sdílet svůj názor, vyjádřit svou frustraci, být vyslechnuti a působit tak na další mladé Romy a Romky. Rap apeluje na romskou mládež, aby se vzdala konzumace alkoholu a drog, byla jednotná a nestyděla se za svou etnicitu.

Klíčová slova: Romano hip hop – sociální exkluze – romská mládež

Literatura

1. Davidová E (1995). Romano drom – Cesty Romů: Změny v postavení a způsobu života Romů v Čechách, na Moravě a na Slovensku v letech 1945–1990. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého.

2. E CRI (2009). ECRI Report on the Czech Republic (fourth monitoring cycle). European Commission against Racism and Intolerance. [online] [cit. 2014–02–16]. Dostupné z: http://www.coe.int/…toring/ecri/ country-by-country/czech_r­epublic/CZE-CbC-IV-2009–030-ENG.pdf

3. E RRC (2010). Persistent Segregation of Roma in the Czech Education System. European Roma Rights Centre. [online] [cit. 2014–02–16]. Dostupné z: http://www.errc.org/…000003AC.pdf

4. E uropean Commission (2001). Report on Indicators in Field of Poverty and Social Exclusion. Brussels: European Commission.

5. GAC – Gabal Analysis & Consulting (2006). Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Praha: Gabal Analysis & Consulting.

6. Hirt T, Jakoubek M. (eds.) (2006). Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.

7. Charmaz K (2006). Constructing groundet theory. Los Angeles: Sage.

8. Kajanová, Dvořáčková (2011). Sociálně vyloučená lokalita očima jejích obyvatel. Kontakt. 13/4: 419–424.

9. Keyes C (2004). Rap Music and Street Consciousness. Urbana and Chicago: University of Illinois Press.

10. Kozlová L, Klufová R (2012). Sociálně prostorové nerovnosti v ohrožené lokalitě sídliště Máj v Českých Budějovicích. Fórum Sociální politiky. 6/3: 25–29.

11. L ux M (2003). Social rental housing in the Czech Republic now and Tomorrow. In: Lowe S, Tsenkova S (eds.). Housing Change in East and Central Europe: Integration or Fragmentation?, s. 83–94. Burlington: Ashgate.

12. Mitchell T (ed.). (2002). Global noise: Rap and hip hop outside the USA. Middletown: Wesleyan University Press.

13. Oravcová A (2011). Underground českého hip hopu. In: Kolářová M (ed.). Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v České republice, s. 123–157). Praha: Sociologické nakladatelství.

14. Ouředníček M, Temelová J, Pospíšilová L (eds.) (2011). Atlas sociálně prostorové diferenciace České republiky. Praha: Karolinum.

15. Rabušic L (2000). Koho Češi nechtějí? O symbolické sociální exkluzi v české společnosti. Sociální Studia /Social Studies. 5: 67–85.

16. Pasternak-Mazur R (2009). The Black Muse: Polish hip-hop as the Voice of „New Others“ in the Post-Socialist Transition. Music and Politics. 3/1: 1–18.

17. Radostný L (2008). Po stopách romského hip hopu. A2, s. 27.

18. Rose T (1994). Black noise: Rap music and Black Culture in Contemporary America. Middletown, Connecticut: Wesleyan University Press.

19. Rösnerová G (ed.) (2003). Romany in the town. Praha: Socioklub and UNHCR.

20. S molík J (2010). Subkultury mládeže. Uvedení do problematiky. Praha: Grada Publishing.

21. S tewart M (2002). Deprivation, the Roma and ´the underclass´. In C. Hann, ed. Postsocialsm: ideals, ideologies and practices in Eurasia, s. 133–155). Londýn: Routledge.

22. S ýkora L, Temelová J, Posová D (2007). Identifikace lokalit koncentrace sociálních skupin a jejich typologie. In: Sýkora L (ed.). Segregace v České republice: Stav a vývoj, příčiny a důsledky, prevence a náprava. Prague: PrF CUNI.

23. Šimíková I, Vašečka I (eds.) (2004). Mechanismy sociálního vyčleňování romských komunit na lokální úrovni a nástroje integrace. Brno: Barrister & Principal.

24. Urban D, Kajanová A (2009). Social work in socially excluded areas aimed at the practical prevention of social pathology – České Budějovice. Sociální Práce/Sociální Práca. 2: 62–69.

25. Vašečka M (2003). Relationship of the Majority Population to the Roma. In: Vašečka M, Jurásková M, Nicholson T (eds.). Čačipen pal o Roma: A Global report on Roma in Slovakia, s. 227–236. Bratislava: Institute for Public Affairs.

26. Wacquant L (1993). Urban outcasts: Stigma and division in the Black American ghetto and French urban periphery. International Journal of Urban and Regional Research. 17/3: 366–383.

27. Wacquant L (2007a). French working–class banlieue and Black American ghetto: From Conflation to comparison. Qui Parle. 16/2: 1–34.

28. Wacquant L (2007b). Territorial stigmatization in the age of advanced marginality. Thesis Eleven. 91: 66–77.

29. Wacquant L (2008). Ghettos and anti-ghettos: An Anatomy of the new urban poverty. Thesis Eleven. 94: 113–118.

30. Wacquant L (2011). A Janus-Faced institution of ethnoracial closure: A Sociological specification of the ghetto. In: Hutchison R, Hayes B (eds.). The Ghetto: Contemporary global issues and controversies, s. 1–31. Boulder: Westview Press.