SMOKING AS A HEALTH AND SOCIAL PROBLEM

Markéta Kastnerová^1,3, Blanka Žižková²
1Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra veřejného a sociálního zdravotnictví 2Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra sociální práce a sociální politiky 3Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje sídlem v Českých Budějovicích

Korespondenční autor: Markéta Kastnerová (marketa.kastnerova@khscb.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:21. 11. 2007
Accepted: 9. 12. 2007
Published online: 17. 12. 2007

Summary

Smoking and subsequent dependence on tobacco is a chronic, recurrent and lethal disease, which reduces the lifetime of 50% of smokers in the Czech Republic on average by 15 years. In Europe as well as in the Czech Republic, it is the cause of every fifth death, mainly due to cardiovascular diseases, and it furthermore causes about one third cancer diseases, over 80% of chronic lung diseases and further diseases known from all the clinical branches of medicine. The tobacco smoke is produced by imperfect combustion of tobacco, which is affected by a number of factors, the most important ones being an insufficient inlet of oxygen, varying temperature of burning (835 to 884 ˚C) and presence of sparingly combustible parts of tobacco leaves. All the forms of the tobacco consumption, i.e. smoking cigarettes, cigars or pipe and chewing or sniffing tobacco, but also passive exposure to tobacco burning products, considerably contribute to the origination of over 20 different diseases and premature death resulting from them. There are multiple and frequently fatal consequences of smoking. Tobacco is dangerous in any form of its use. Relationships have been demonstrated between the risk level and dose and duration of regular smoking and thus, it is to state that “there is no safe cigarette and no non-harmful way of smoking”. Health risks stepwise decrease with time if a smoker stops smoking. First signs of a health condition improvement can be noticed as soon as 8 h after renouncing smoking. The reduction of the lung cancer risk is achieved with the largest delay: by 50% after 10 years. The risk of myocardium infarction is the same as that in non-smokers after 10 years. Non-smoking is a positive model of the successful behaviour in the society and renouncing smoking is always rewarding for any smoker from the point of view of his/her health.

Keywords: smoking – tobacco – health

Souhrn

Kouření a následně závislost na tabáku je chronické, recidivující a letální onemocnění, které zkracuje život polovině kuřáků v ČR v průměru o 15 let. V Evropě i v ČR je příčinou každého pátého úmrtí, především na kardiovaskulární nemoci, dále způsobuje asi třetinu onkologických onemocnění, přes 80 % chronických plicních onemocnění a další nemoci ve všech klinických oborech. Tabákový kouř vzniká nedokonalým spalováním tabáku, které je ovlivňováno řadou faktorů, z nichž se nejvíce uplatňují nedostatečný přívod kyslíku, kolísající teplota při kouření (835 až 884 ˚C) a přítomnost málo hořlavých součástí tabákových listů. Všechny formy spotřeby tabáku, tj. kouření cigaret, doutníků, dýmky, žvýkání tabáku nebo šňupání, ale i pasivní vystavení produktům hoření tabáku, významně přispívají ke vzniku více než 20 různých nemocí a předčasnému úmrtí na ně. Zdravotní následky kouření jsou mnohoznačné a mnohdy končí smrtí. Tabák je nebezpečný v každé formě a v každé formě užívání. Je prokázán vztah výše rizika k výši dávky a době trvání pravidelného kouření, a proto lze říci, že „Bezpečná cigareta a neškodlivé kouření neexistují.“ S postupem času klesají zdravotní rizika z kouření na úroveň nekuřáka. První znánky zlepšení zdravotního stavu kuřáka můžeme pozorovat již 8 hodin po zanechání kouření. Nejpozději se snižuje riziko rakoviny plic, které je poloviční ve srovnání s kuřákem však až za 10 let. Za 10 let je riziko infarktu stejné jako u nekuřáka. Nekuřáctví je pozitivní model úspěšného chování ve společnosti a z hlediska zdravotního se každému kuřákovi přestat kouřit vždy vyplatí.

Klíčová slova: kouření – tabák – zdraví

Literatura

1. Bolumar, F., Olsen, J., Boldsen, J.: Smoking reduces fecundity: an European multicenter study of infertility and subsecundity. In: Am. J. Epidemiol., 143, 1996, s. 578–587, ISSN 0002–9262.
2. Chiodera, P., Volpi, R., Capretti, L. et al.: Abnormal effect of cigarette smoking on pituitary hormone secresions in insulin-dependent diabetes mellitus. In: Clin. Endocrinol., 46, 1997, s. 351–357, ISSN 0300–0664.
3. Christen, W. G., Glynn, R. J., Manson, L. E. et al.: A prospecticve¨stu­dy of cigarette smdoking and age-related macular degeneration in men. In: JAMA, 276, 1996, s. 578–587. ISSN 0098–7484.
4. European Group for Study of Insulin Resistance: Frequency of the WHO metabolic syndrome in european cohorts. In: Diabetes Metab., 28, Masson: 2002, Elsevier, s. 364–376, ISSN 1262–3686.
5. He, J., Vupputuri, S., Allen, K. et al.: Passive smoking and risk of coronary heart disease – a meta analysis of epidemiologic studies. In: N. Engl. J. Med., 340, 1999, Massacusets Medical Society. s. 920–926, ISSN 0028–4793.
6. Hrubá, D.: Kouření a jeho vztah k metabolickému syndromu a civilizačním chorobám. In: Hygiena. Časopis pro ochranu a podporu zdraví. Praha: 2003, Česká lékařská společnost J. E. Purkyně. Vol. 48, no 4. s. 217–221. ISSN 1210–7840.
7. Kawakami, N., Takatsuka, N., Shimizu, H., Ishibashi, H.: Effect of smoking on the incidence of non-insulin-dependent diabetes mellitus: Replication and extension in a Japanese cohort of male emoloyees. In: Am. J. Epidemiol., 145, 1997, s. 103–109. ISSN 0002–9262.
8. Kilaru, S., Frangos, S.G., Chen, A. H. et al.: Nicotine: A review of its role in atherosclerosis. In: J. Am. Coll. Surg., 193, 2001, Elsevier, s. 538–546, ISSN 1072–7515.
9. Kong, C., Nimmo, I., Elatrozy, T. et al.: Smoking is associated with increased hepatic lipase activity, insulin resistance, dyslipidaemia and early atherosclerosis in type 2 diabetes. Atherosclerosis, 156, 2001, Elsevier, s. 373–378, ISSN 0021–9150.
10. Králíková, E. a kol: Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku. In: Časopis lékařů českých.1. vyd. Praha: 2005. Česká lékařská společnost Purkyně, no. 5. s. 327–333. ISSN 0008–7335.
11. Law, M. R., Hackshaw, A.K.: A meta-analysis of smoking, bone minweral density and hip fracture. BMJ 315, 1997, s. 373–378 ISSN 09598138.
12. Novák, M. a kol.: O kouření. 1. vyd. Praha: Avicenum, Zdravotnické nakladatelství, 1980. 164 s. ISBN 08–060–80.
13. Pitosietsma, S. J., Mulder, J., Janssen, W. M. T. et al.: Smoking is related to albuminuria and abnormal renal function in nondiabetic persons. In: Ann. Int. Med., 8, 2000, Amrecina college of physicians, s. 585–591. ISSN 0003–4819.
14. Regalado, M., Yang, S., Wesson, D.E.: Cigarette smoking is associated with augmented progression of renal insufficiency in severe essential hypertension. In: Am. J. Kidney Dis., 35, 2000, s. 687–694. ISSN 0253–5068
15. Sargeant, L.A., Khaw, K,T., Bingham, S. et al.: Cigarette smoking and glycaemia: the EPIC Norfolk Study. In: Int. J. Epidemiol., 30, 2001, Oxford university, s. 547–554. ISSN 03005771.
16. Provazník, K. a spol.: Manuál prevence v lékařské praxi. 1. vyd, Praha: SZÚ, 1998. s. 624, ISBN 80–7071–080–2.
17. Schiffl, H., Lang, S. M., Fischer, R., Bergner, A.: Cigarette smoking accelerates progression of renal failure in primary renal disease: a prospective study in parallel group design with matched groups. In: Nephrology, 5, 2000, Blackwell publishing logo, s. 151–154. ISSN 1320–5358. ISSN 0022–202×
18. Smith, J. B., Fenske, N. A.: Cutaneous manifestations and consequences of smoking. J Am. Acad. Dematol., 34, 1996, s. 717–732. ISSN 0022–202×
19. Sovinová, H. a kol.: Kouření cigaret a pití alkoholu v České republice. 1. vyd, Praha: Státní zdravotní ústav, 2003., s. 92. ISBN 80–7071–230–9).
20. Targher, G., Alberiche, M., Zenere, M. B. et al.: Cigarette smoking and insulin resistance in patients with noninsulin-dependent diabetes mellitus. In: J. Clin. Endocrinol. Metabol., 82, 1997, s. 3619–3624. ISSN 0300–0664.
21. Valkonen, M., Kuusi, T.: Passive smoking induces atherogenic changes in Low- Density Lipoprotein. In: Circulation, 97, 1998, s. 2012–2016. ISSN 0250–6807.
22. Varner, L. M.: Impact of combinated weight-control and smoking-cessation interventions on body weight: review of the literature. In: J. Am. Diet. Assoc., 99, 1999, Elsevier, s. 1272–1275, ISSN 00028223.
23. Will, J. C., Galuska, G.A., Ford, E.S. et al.: Cigarette smoking and diabetes mellitus: I evidence of a positive association from a large prospective cohort study. In: Int. J. Epidemiol., 30, 2001, s. 540–546.
24. Škodlivost vodní dýmky. [online], [cit. 2007–30–03]. Dostupné z: http: //www.kurakova­plice.cz
25. Zdravotní následky kouření. [online], [cit. 2007–30–03]. Dostupné z: http: //www.kurakova­plice.cz