RADIOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PŘI SYNDROMU TÝRANÉHO DÍTĚTE

RADIOLOGICAL DIAGNOSTIC APPROACH TO THE BATTERED-CHILD SYNDROME

Stanislav Tůma, Jiří Lisý
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie; Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Klinika zobrazovacích metod

Korespondenční autor: Stanislav Tůma (sttuma@volny.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:
Full version

Submitted:6. 8. 2008
Accepted: 19. 11. 2008
Published online: 29. 12. 2008

Summary

Radiological findings of the association of non-accidental fractures of long bones in children with intracranial bleeding are accepted as a unit of the Battered child syndrome of since the description by Caffey (1946). Whereas the recognition of characteristic X-rays of the skeleton is relatively easy, the demonstration of their violent origin and differentiation from other diseases is much more difficult. The currently used diagnostic imaging methods are able to change the situation. A particular attention is paid to the misuse of the health care for damaging a child during so called Munchhausen-by-Proxy syndrome – misuse of excess examinations. The usual danger associated with radiological examination – possibility of damage with ionizing radiation, contrast media and invasive nature of the intervention itself – are associated with psychological consequences. A close cooperation with a paediatric radiologist is advantageous, the independent decision (self-referring) of the clinician being dangerous.

Keywords: Battered child syndrome – Munchhausen-by-Proxy syndrome – self-referring – diagnostic imaging techniques – healing fractures – diffuse axonal injuries

Souhrn

Radiologické nálezy spojení nenáhodných zlomenin dlouhých kostí u dětí s nitrolebním krvácením jsou od Caffeyova popisu (1946) přijaty za jednotku syndromu týraného dítěte. Zatímco rozpoznání charakteristických rentgenových nálezů na skeletu je relativně snadné, potvrzení jejich násilného původu a odlišení jiných onemocnění je mnohem obtížnější. V současnosti užívané diagnostické zobrazovací metody situaci mění. Zvláštní pozornost je věnována zneužití zdravotnické péče pro poškozování dítěte při tzv. Münchhausen-by-proxy syndromu – zneužívání nadbytečných vyšetření. Obvyklá nebezpečí spojená s radiologickým vyšetřením – možnost poškození ionizujícím zářením, kontrastní látkou a invazivitou samotného výkonu – jsou spojena s psychologickými následky. Výhodná je úzká spolupráce s pediatrickým radiologem, samostatné rozhodování (self-referring) klinika je nebezpečné.

Klíčová slova: syndrom třeseného dítěte - prášilovský (Münchhausenův) syndrom v zastoupení - samorozhodování - diagnostické zobrazovací metody - hojící se zlomeniny - difúzní axonální poranění

Literatura

1. Tardieu, A. A.: Étude médico-legale sur les sérvices et mauvais traitement exercés sur des enfants. In: Ann. Hygiène Publ. Méd. Légale, 1860, 13, s. 361–398.

2. Caffey, J. P.: Multiple fractures in the long bones of infant suffering from chronic subdural hematoma. In: Amer. J. Roentgenol., 1946; 56, s. 163–173.

3. Kempe, C. H., Silverman, F. N., Steele, B. F., Droegemuller, W., Silver, H. K.: The Battered Child Syndrome. In: J. Amer. Med. Ass., 1962, 181, s. 17–24.

4. Caffey, J.: The parent-infant traumatic stress syndrome: (Caffey-Kempe syndrome), (battered babe syndrome). In: Amer. J. Roentgenol., 1972, 114, s. 218–229.

5. Silverman, F. N.: Unrecognized trauma in infants, the battered child syndrome, and the syndrome of Ambroise Tardieu. Radiology 1972, 104, s. 337–353.

6. Dunovský, J.: I. evropský kongres o týraném a zanedbávaném dítěti. In: Čs. Pediat., 1988, 43, s. 122–124.

7. Marten, J.: Syndrom týraného dítěte jako diagnóza. In: Čs. Pediat., 1989, 44, s. 279–282.

8. Lopez-Miranda, B., Westra, S. J., Hall, T. R., Petrus, L. V., Boechat, M. I.: Overcalling child abuse.In: Soc. Pediatric Radiology, 1995, s. 134.

9. Kleinman, P. K., Marks, S. C., Jr., Spevak, M. R., Nimkin, K., Richmond, J. M., Blackhourne, B. D.: Inflicted skeletal injury ín infant facilities: a 10-year experience. In: Soc. Pediatric Radiology, 1995, s. 98–99.

10. Spevak, M. R., Nimkin, K., Marks, S. C., Jr., Richmond, J. M., Kleinman, P. K.: Fractures of the hands and feet in child abuse: radiologic and pathologic features. In: Soc. Pediatric Radiology, 1995, s. 99.

11. Swischuk, L. E.: The limping infant: imaging and clinical evaluation of trauma. In: Emergency Radiology, 2007, 14, s. 219–226. 12. Ridzoň, Š.: Hypoxicko-ischemické změny mozku u donošených novorozenců a kojenců. Sonografický obraz. In: Čes. Radiol., 1995, 49, s. 10–111.

13. Kynčl, M., Kolář, I., Boman, K., Neuwirth, J.: Proces myelinizace mozku v MR obraze u dětí – vyšetřovací postupy, normální nálezy a interpretace nálezů v denní praxi. Čes. Radiol., 2007, 61, s. 270–274.

14. Neuwirth, J.: Difuzní axonální poranění. In: Kompendium diagnostického zobrazování. Praha: Triton, 1998, s.242.

15. Janicke, D. M., Finney, J. W., Riley, A. W.: Children´s health care use. A prospective investigation of factors related to care-seeking. In: Medical Care 2001, 39, s. 990–1001.

16. Forsyth, L., Robertson, E. M.: Can we trust each other? Europ. Radiol Congress 2005, Vienna, Abstr. B-916, s. 340.