SUICIDES IN THE ELDERLY (Analysis of external factors and methods of suicide among the elderly)

Vendula Máchová, Dominika Průchová, Miloš Velemínský
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických oborů

Korespondenční autor: Dominika Průchová (dpruchova@seznam.cz)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:14. 12. 2009
Accepted: 7. 12. 2010
Published online: 17. 12. 2010

Summary

Suicidal behavior of elderly is not discussed in society as much as youth suicide. Voluntary death of a young person always evokes horror, fear, many questions, and great media interest. The suicide of an old, lonely, and often poor man interests almost no one.

The main aim of this article is to map the elderly suicides in terms of gender, education, size of municipality, month of death, and method of suicide. The target population of this research consists of the elderly who committed suicide in a period of two years in regions of South Bohemia, Ústí nad Labem, Liberec, and in the nation's capital Prague. The sample group consisted of 187 elderly aged 65 years and older.

Analysis was based on data from the Institute for Health Information and Statistics (ÚZIS). These data included information about elderly suicides in terms of education, gender, method of suicide, size of municipality, and month of death in regions of South Bohemia, Ústí nad Labem, Liberec and nation's capital Prague in years 2005 and 2006.

The choice of method of suicide is influenced by gender; men prefer suicide by hanging, women prefer suicide by jumping from heights. It is necessary to carefully screen the elderly population for suicidal tendencies. The best way how to approach this problem is to use a multidisciplinary approach – combination of social services, nursing and family medicine. The choice of method of suicide is influenced by gender and education of the elderly.

Keywords: suicidal behavior – suicide – age – elderly

Souhrn

Sebevražedné jednání starších lidí není ve společnosti diskutováno tolik jako např. sebevraždy mladistvých. Dobrovolná smrt mladého člověka vždy vyvolá zděšení, strach, mnoho otázek a velký zájem médií. Zatímco sebevražda starého, osamělého a často chudého člověka téměř nikoho nezajímá.

Cílem sdělení je zmapovat sebevraždy seniorů z hlediska pohlaví, vzdělání, velikosti obce, měsíce úmrtí a způsobu provedení sebevraždy. Cílovou populací tohoto výzkumu jsou senioři, kteří spáchali sebevraždu ve sledovaném období dvou let v Jihočeském, Ústeckém, Libereckém kraji a v kraji Hl. město Praha. Jedná se o 187 seniorů ve věkové skupině 65+.

Pro získání informací o sebevraždách seniorů z hlediska vzdělání, pohlaví, způsobu provedení, velikosti obce a měsíce úmrtí v Jihočeském, Ústeckém, Libereckém kraji a v kraji Hl. město Praha v letech 2005 a 2006 byla použita data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

Volba oběšení nebo skoku se podle pohlaví liší, muži volí způsob smrti oběšením, ženy skoky. Je nutné velmi důsledně sledovat sebevražednost seniorů. Jedná se o multidiscipli­nární přístup sociálních služeb ošetřovatelství a medicíny rodiny. Byly zjištěny rozdíly mezi pohlavím a vzdělaností seniorů při volbě způsobu sebevraždy.

Klíčová slova: suicidiální chování – sebevražda – stáří – senior

Literatura

1. Balogová, B.: Vstup do dôchodku ako náročná životná situácia a kvalita života seniora. In: Autonomie ve stáří – Strategie jejího zachování. Ostrava: Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2004, 324 s. ISBN 80–7326–026–3.
2. Bártlová, S.: Sociální patologie. 1. vydání. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998, 53 s. ISBN 80–7013–259–0.
3. Baštecký, J., Kümpel, Q., Vojtěchovský, M. a kol.: Gerontopsychiatrie. 1. vydání. Praha: Grada Avicenum, 1994, 320 s. ISBN 80–7169–070–8.
4. Čapková, M., Velemínský, M.: Utonutí a zranění související s vodou. 1. vydání. Praha: TRITON, 2005, 54 s. ISBN 80–7254–715–1.
5. Holmerová, I., Jurašková, B., Zikmundová, K.: Vybrané kapitoly z gerontologie. Gema, 2002, 110 s.
6. Kastová, V.: Krize a tvořivý přístup k ní. 1. vydání. Praha: Portál, 2000, 168 s. ISBN 80–7178–356-X.
7. Koutek, J., Kocourková, J.: Sebevražedné chování. 1. vydání. Praha: Portál, 2003, 128 s. ISBN 80–7178–732–9.
8. Pacovský, V.: Geriatrická diagnostika. 1. vydání. Praha: Scientia medica, 1994, 152 s. ISBN 80–85526–32–8.
9. Stuart-Hamilton, I.: Psychologie stárnutí. 1. vydání. Praha: Portál, 1999, 320 s. ISBN 80–7178–274–2.
10. Tuček, J., Chodura, V.: Psychiatrie. 3. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2005, 90 s. ISBN 80–7040–786–7.
11. Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vydání. Praha: Portál, 2004, 872 s. ISBN 80–7178–802–3.
12. Vágnerová, M.: Vývojová psychologie II. Dospělost a stáří. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007, 461 s. ISBN 978–80–246–1318–5.
13. Vodáčková, D. a kol.: Krizová intervence. 1. vydání. Praha: Portál, 2002, 544 s. ISBN 80–7178–696–9.
14. Zimulová, M. a kol.: Stáří, deprese a suicidalita. In: Sborník kongresu VIII. gerontologické dny Ostrava. Ostrava: Dům techniky Ostrava, 2004, 115 s. ISBN 80–02–01670-X.