HEALTH RISKS OF ENERGY DRINKS

Martina Bromová, Andrea Dalihodová, Petra Holinková, Iva Lichtenbergová, Marie Maxová, Nawa Mubiana, Petra Nováková, Kateřina Podlenová, Lucie Růžičková, Lucie Vinklerová, Zbyněk Vít, Jiří Patočka
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie

Korespondenční autor: Jiří Patočka (prof.patocka@gmail.com)

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Submitted:2. 7. 2010
Accepted: 30. 11. 2010
Published online: 17. 12. 2010

Summary

Energy drinks are soft drinks advertised as boosting energy. Energy drinks usually do not emphasize energy derived from the calories they contain, but rather through a choice of caffeine, taurine, carnitine, vitamins, and different herbal supplements the manufacturer has combined. The central ingredient in most energy drinks is caffeine, the same stimulant found in coffee or tea. Most of these drinks contain between 70 and 200 mg of caffeine, which stimulates the central nervous system giving the body a sense of alertness. It can raise heart rate and blood pressure while dehydrating the body. A lot of people experience side effects above 200 mg, which include sleeplessness, heart palpitations, and headaches. Other common ingredients are for example taurine, L-carnitine, glucuronolactone, vitamins, and various forms of natural anti-oxidants in the form of herbal extracts as guarana, ginseng or Ginkgo biloba. Taurine is an amino acid that helps regulate heartbeat, muscle contractions, and energy levels. Creatine helps with supplying energy to the muscles and is usually found in energy drinks and products that are marketed to body builders. Glucuronolactone occurs naturally in all connective tissue and it is added to energy drinks because is believed to help with glycogen depletion, freeing hormones and other chemicals, and aids in detoxification. L-carnitine, quaternary ammonium compound biosythesized from the amino acids lysine and methionine is required for the transport of fatty acids from the cytosol into the mitochondria during the breakdown of lipids for the generation of metabolic energy. Rare side effects of L-carnitine include nausea, vomiting, abdominal pain, and diarrhea. B-vitamins are essentially the things that help convert food to energy, like sugar which is found in abundance in energy drinks. Energy drinks contain a lot of sugar, for example glucose which is the body’s preferred fuel. However, too much sugar intake has been linked to diabetes. Ginseng, an adaptogenic herb, is known to increase energy, has some anti-fatigue components, supposedly relieves stress, and increases memory. A variety of physiological and psychological effects have been attributed to energy drinks and their ingredients. Some studies reported significant improvements in mental and cognitive performance as well as increased subjective alertness. Excess consumption of these drinks may induce euphoria caused by stimulant properties of caffeine. Caffeine also induces agitation, anxiety, irritability, and insomnia.

Keywords: energy drink – nutrition – risk – toxicology – caffeine – taurine – L-carnitine

Souhrn

Energetické nápoje jsou nealkoholické nápoje, které stimulují organismus a odstraňují únavu. Tyto nápoje obvykle nemají dodávat energii díky kalorické hodnotě živin, které obsahují, ale díky kombinovanému účinku kofeinu, taurinu, karnitinu, vitaminů a dalších rostlinných složek. Ústřední složkou ve většině energetických nápojů je kofein, stejný stimulant, jaký nacházíme v kávě nebo čaji. Většina z těchto nápojů obsahuje 70 až 200 mg kofeinu, který stimuluje CNS a dává tělu pocit čilosti. To může zvýšit srdeční frekvenci a krevní tlak za současné dehydratace organismu. Většina lidí pozoruje nežádoucí účinky kofeinu u dávek vyšších než 200 mg, mezi které patří nespavost, bušení srdce a bolesti hlavy. Dalšími přísadami jsou např. taurin, L-karnitin, inozitol, glukuronolakton, vitaminy a různé formy přírodních antioxidantů ve formě bylinných extraktů, jako jsou guarana, ženšen nebo ginkgo biloba. Taurin je aminokyselina, která ovlivňuje přenos nervových vzruchů a má schopnost pronikat z krevního oběhu do mozku. Působí antioxidačně a dokáže odstraňovat některé těžké kovy. Je výchozí látkou pro syntézu žlučových kyselin. V kombinaci s kofeinem a cukrem stimuluje svalové kontrakce.

Kreatin vytváří kreatinfosfát, který obnovuje ve svalech hladinu ATP a tím umožňuje zvyšovat jejich energetický výkon – proto je součástí energetických nápojů. Glukuronolakton se přirozeně vyskytuje ve všech pojivových tkáních a do energetických nápojů se přidává proto, že snad napomáhá štěpení glykogenu uvolňováním hormonů a dalších chemických látek a pomáhá při detoxikaci. L-karnitin, kvartérní amoniová sloučenina, jejíž biosyntéza probíhá z aminokyselin lyzinu a methioninu, je nezbytná pro transport mastných kyselin z cytosolu do mitochondrií při odbourávání lipidů pro tvorbu metabolické energie. Mezi nepříliš časté nežádoucí účinky L-karnitinu patří nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem. B-vitaminy jsou látky, které pomáhají při konverzi potravin na energii, jako např. cukr, který se nachází v energetických nápojích ve značném množství. Energetické nápoje obsahují velké množství cukru, např. glukózy, která je pro organismus preferovaným zdrojem energie. Avšak příjem velkého množství cukru je spojován s diabetem. Ženšen, adaptogenní bylina, o níž je známo, že zvyšuje energii, obsahuje některé protiúnavové látky, které údajně zmírňují stres a zlepšují paměť. Energetickým nápojům a jejich komponentám jsou přičítány četné fyziologické a psychologické účinky. Některé studie ukazují významné zlepšení duševních a kognitivních výkonů, stejně jako zvýšení subjektivní bdělosti. Nadměrná spotřeba těchto nápojů může vyvolat euforii způsobenou stimulačními vlastnostmi kofeinu. Kofein také vyvolává neklid, úzkost, podrážděnost a nespavost.

Klíčová slova: energetické nápoje – nutrice – riziko – toxikologie – kofein – taurin – L-karnitin

Literatura

1. Agranoff, B. W.: Phosphorylated derivatives of myo-inositol. Fed. Proc. 1986, roč. 45, s. 2629–2633.
2. Albala, C., Ebbeling, C. B., Cifuentes, M., Lera, L., Bustos, N., Ludwig, D. S.: Effects of replacing the habitual consumption of sugar-sweetened beverages with milk in Chilean children. Am. J. Clin. Nutr. 2008, roč. 88, č. 3, s. 605–611.
3. Albrecht, J., Schousboe, A.: Taurine interaction with neurotransmitter receptors in the CNS: an update. Neurochem. Res. 2005, roč. 30, č. 12, s. 1615–1621.
4. Alford, C., Cox, H., Wescott, R.: The effects of red bull energy drink on human performance and mood. Amino Acids. 2001, roč. 21, č. 2, s. 139–150.
5. Anonym: Position of the American Dietetic Association, Dietitians of Canada, and the American College of Sports Medicine: Nutrition and athletic performance. J. Am. Diet. Assoc. 2000, roč. 100, č. 12, s. 1543–1556.
6. Anonym: Saccharin. Review of safety issues. Council on Scientific Affairs. JAMA 1985, roč. 254, č. 18, s. 2622–2624.
7. Anonym: Spain and Germany plan restrictions on energy drinks. EU Food Law, 2010, č. 427, s. 14–15.
8. Ataka, S., Tanaka, M., Nozaki, S., Mizuma, H., Mizuno, K., Tahara, T., Sugino, T., Shirai, T., Kajimoto, Y., Kuratsune, H., Kajimoto, O., Watanabe, Y.: Effects of oral administration of caffeine and D-ribose on mental fatigue. Nutrition. 2008, roč. 24, č. 3, s. 233–238.
9. Bacić, I., Druzijanić, N., Karlo, R., Skifić, I., Jagić, S.: Efficacy of IP6 + inositol in the treatment of breast cancer patients receiving chemotherapy: prospective, randomized, pilot clinical study. J. Exp. Clin. Cancer. Res. 2010, roč. 29, s. 12.
10. Bahrke, M. S., Morgan, W. P., Stegner, A.: Is ginseng an ergogenic aid? Int. J. Sport Nutr. Exerc. Metab. 2009, roč. 19, č. 3, s. 298–322.
11. Bakker, R., Steegers. E. A., Obradov, A., Raat, H., Hofman, A., Jaddoe, V. W.: Maternal caffeine intake from coffee and tea, fetal growth, and the risks of adverse birth outcomes: the Generation R Study. Am. J. Clin. Nutr. 2010, roč. 91, č. 6, s. 1691–1698.
12. Ballard, S. L., Wellborn-Kim, J. J., Clauson, K. A.: Effects of commercial energy drink consumption on athletic performance and body composition. Phys. Sportsmed. 2010, roč. 38, č. 1, s. 107–117.
13. Bandyopadhyay, A., Ghoshal, S., Mukherjee, A.: Genotoxicity testing of low-calorie sweeteners: aspartame, acesulfame-K, and saccharin. Drug Chem. Toxicol. 2008, roč. 31, č. 4, s. 447–457.
14. Bartels, M., Bubnoff, M., Hochrein, H., Schmid, E., Taugner, R., Waltz, H., Weth, H.: Comparative experiments on new, water-soluble derivatives of theobromine and theophylline. [Article in German] Arzneimittelfor­schung. 1956, roč. 6, č. 10, s. 601–610.
15. Barthelmes, L., Goyal, A., Newcombe, R. G., McNeill, F., Mansel, R. E.: NEW START and ALMANAC study groups. Adverse reactions to patent blue V dye – The NEW START and ALMANAC experience. Eur. J. Surg. Oncol. 2010, roč. 36, č. 4, s. 399–403.
16. Banner, W. Jr, Czajka, P. A.: Acute caffeine overdose in the neonate. Am. J. Dis. Child. 1980, roč. 134, č. 5, s. 495–498.
17. Bespalov, V. G., Alexandrov, V. A., Limarenko, A. Y., Voytenkov, B. O., Okulov, V. B., Kabulov, M. K., Peresunko A. P., Slepyan, L. I., Davydov, V. V.: Chemoprevention of mammary, cervix and nervous system carcinogenesis in animals using cultured Panax ginseng drugs and preliminary clinical trials in patients with precancerous lesions of the esophagus and endometrium. J. Korean Med. Sci. 2001, 16 Suppl, s. 42–53.
18. Björkner, B., Niklasson, B.: Contact allergic reaction to D&C yellow no. 11 and quinoline yellow. Contact Dermatitis 1983, roč. 9, s. 263–268.
19. Blumenthal, M.: Asian ginseng: potential therapeutic uses. Adv. Nurse Pract. 2001, roč. 9, č. 2, s. 26–28, 33.
20. Bonati, M., Jiritano, L., Bortolotti, A., Gaspari, F., Filippeschi, S., Puidgemont, A., Garattini, S.: Caffeine distribution in acute toxic response among inbred mice. Toxicol. Lett. 1985, roč. 29, č. 1, s. 25–31.
21. Bouckenooghe, T., Remacle, C., Reusens, B.: Is taurine a functional nutrient? Curr. Opin. Clin. Nutr. Metab. Care. 2006, roč. 9, č. 6, s. 728–733.
22. Bovard, R. S.: Risk behaviors in high school and college sport. Curr. Sports Med. Rep. 2008, roč. 7, č. 6, s. 359–366.
23. Boyd, E. M.: The acute oral toxicity in guinea pigs of acetylsalicylic acid, phenacetin, and caffeine, alone and combined. Toxicol. Appl. Pharmacol. 1960, roč. 2, s. 23–32.
24. Bray, G. A.: Soft drink consumption and obesity: it is all about fructose. Curr. Opin. Lipidol. 2010, roč. 21, č. 1, s. 51–57.
25. Breslow, R. A., Guenther, P. M., Juan, W., Graubard, B. I.: Alcoholic beverage consumption, nutrient intakes, and diet quality in the US adult population, 1999–2006. J. Am. Diet. Assoc. 2010, roč. 110, č. 4, s. 551–562.
26. Burns, J. J., Evans, C.: The synthesis of L-ascorbic acid in the rat from D-glucuronolactone and L-gulonolactone. J. Biol. Chem. 1956. roč. 223, č. 2, s. 897–905.
27. Carlini, E. A.: Plants and the central nervous system. Pharmacol. Biochem. Behav. 2003, roč. 75, č. 3, s. 501–512.
28. Cerimele, J. M., Stern, A. P., Jutras-Aswad, D.: Psychosis following excessive ingestion of energy drinks in a patient with schizophrenia. Am. J. Psychiatry. 2010, roč. 167, č. 3, s. 353.
29. Coleman, C. I., Hebert, J. H., Reddy, P.: The effects of Panax ginseng on quality of life. J. Clin. Pharm. Ther. 2003, roč. 28, č. 1, s. 5–15.
30. Conners, C. K., Goyette, C. H., Southwick, D. A., Lees, J. M., Andrulonis, P. A.: Food additives and hyperkinesis: A controlled double-blind experiment. Pediatrics 1976, roč. 58, č. 2, s. 154–166.
31. Correa, M., Font, L.: Is there a major role for adenosine A2A receptors in anxiety? Front. Biosci. 2008, roč. 13, s. 4058–4070.
32. Curry, K., Stasio, M. J.: The effects of energy drinks alone and with alcohol on neuropsychological functioning. Hum. Psychopharmacol. 2009, roč. 24, č. 6, s. 473–481.
33. Dennis, E. A., Flack, K. D., Davy, B. M.: Beverage consumption and adult weight management: A review. Eat. Behav. 2009, roč. 10, č. 4, s. 237–246.
34. de Silva, A., Samarasinghe, Y., Senanayake, D., Lanerolle, P.: Dietary supplement intake in national-level Sri Lankan athletes. Int. J. Sport. Nutr. Exerc. Metab. 2010, roč. 20, č. 1, s. 15–20.
35. De Wijn, J. F.: Obesity in children. III. Feeding pattern in relation to the possible development of obesity. [Article in Dutch] Tijdschr. Kindergeneeskd. 1981, roč. 49, č. 6, s. 214–220.
36. De Wijn, J. F.: Overnutrition of the young child and the possible injurious sequelae of this in later years. [Article in Dutch] Tijdschr. Ziekenverpl.. 1974, roč. 27, č. 36, s. 1019–1026.
37. Durnev, A. D., Oreshchenko, A. V., Kulakova, A. V., Beresten, N. F.: Analysis of cytogenetic activity of food dyes. [Article in Russian] Vopr. Med. Khim. 1995, roč. 41, č. 5, s. 50–53.
38. Dworzański, W., Opielak, G., Burdan, F.: Side effects of caffeine [Article in Polish]. Pol. Merkur. Lekarski. 2009, roč. 27, č. 161, s. 357–361.
39. Dyck, D. J.: Dietary fat intake, supplements, and weight loss. Can. J. Appl. Physiol. 2000, roč. 25, č. 6, s. 495–523.
40. Elmslie, J. L., Joyce, P. R., Hunt, P. J., Mann, J. I.: Carnitine does not improve weight loss outcomes in valproate-treated bipolar patients consuming an energy-restricted, low-fat diet. Bipolar Disord. 2006, roč. 8, č. 5, s. 503–507.
41. Ferland, A., Brassard, P., Poirier, P.: Is aspartame really safer in reducing the risk of hypoglycemia during exercise in patients with type 2 diabetes? Diabetes Care. 2007, roč. 30, č. 7, s. 59.
42. Fujiyoshi, N., Yoshioka, N., Morimoto, F., Suzuki, Y., Sueyoshi K., Shibuya, M., Shimazaki, J.: Case of caffeine poisoniong survived by percutaneous cardio-pulmonary support. [Article in Japanese]. Chudoku Kenkyu. 2008, roč. 21, č. 1, s. 69–73.
43. Gaby, A. R.: Natural approaches to epilepsy. Altern. Med. Rev. 2007, roč. 12, č. 1, s. 9–24.
44. Garriga, M. M., Metcalf, D. D.: Aspartame intolerance. Ann. Allergy. 1988, roč. 61, č. 6, s. 63–69.
45. Garriguet, D.: Beverage consumption of Canadian adults. Health Rep. 2008a, roč. 19, č. 4, s. 23–29.
46. Garriguet, D.: Beverage consumption of children and teens. Health Rep. 2008b roč. 19, č. 4, s. 17–22.
47. Gates, S., Miners, J. O.: Cytochrome P450 isoform selectivity in human hepatic theobromine metabolism. Br. J. Clin. Pharmacol. 1999, roč. 4, č. 3, s. 299–305.
48. Gibson, S.: Trends in energy and sugar intakes and body mass index between 1983 and 1997 among children in Great Britain. J. Hum. Nutr. Diet. 2010 Mar 23 [Epub ahead of print].
49. Granstrom, T. B., Izumori, K., Leisola, M.: A rare sugar xylitol. Part I: the biochemistry and biosynthesis of xylitol. Appl. Micribiol. Biotechnol. 2007a, roč. 74, č. 2. str. 273–276.
50. Granstrom, T. B., Izumori, K., Leisola, M.: A rare sugar xylitol. Part II: biotechnological production and future applications of xylitol. Appl. Micribiol. Biotechnol. 2007b, roč. 74, č. 2. str. 277–281.
51. Greenwood, D. C., Alwan, N., Boylan, S., Cade, J. E., Charvill, J., Chipps, K. C., Cooke, M. S., Dolby, V. A., Hay, A. W., Kassam, S., Kirk, S. F., Konje, J. C., Potdar, N., Shires, S., Simpson, N., Taub, N., Thomas, J. D., Walker, J., White, K. L., Wild, C. P.: Caffeine intake during pregnancy, late miscarriage and stillbirth. Eur. J. Epidemiol. 2010, roč. 25, č. 4, s. 275–280.
52. Greubel, S.: Isotonic beverages, „energy“ and „power“ drinks [Article in German]. Med. Monatsschr. Pharm. 1998, roč. 21, č. 11, s. 353–355.
53. Grósz, A., Szatmári, A.: The history, ingredients and effects of energy drinks. [Article in Hungarian] Orv. Hetil. 2008, roč. 149, č. 47, s. 2237–2244.
54. Grotz, V. L., Munro, I. C.: An overview of the safety of sucralose. Regul. Toxicol-Pharmacol. 2009, roč. 55, č. 1, s. 1–5.
55. Gurney, J. G., Pogoda, J. M., Holly, E. A., Hecht, S. S., Preston-Martin, S.: Aspartame consumption in relation to childhood brain tumor risk: results from a case-control study. J. Natl. Cancer Inst. 1997, roč. 89, č. 14, s. 1072–1074.
56. Hakooz, N. M.: Caffeine metabolic ratios for the in vivo evaluation of CYP1A2, N-acetyltransferase 2, xanthine oxidase and CYP2A6 enzymatic activities. Curr. Drug. Metab. 2009, roč. 10, č. 4, s. 329–338.
57. Han, X., Patters, A. B., Jones, D. P., Zelikovic, I., Chesney, R. W.: The taurine transporter: mechanisms of regulation. Acta Physiol (Oxf). 2006, roč. 187, č. 1–2, s. 61–73.
58. Hannuksela, M., Haahtela, T.: Hypersensitivity reactions to food additives. Allergy. 1987, roč. 42, č. 8, s. 561–575.
59. Harrell, P. T., Juliano, L. M.: Caffeine expectancies influence the subjective and behavioral effects of caffeine. Psychopharmacology (Berl). 2009, roč. 207, č. 2, s. 335–342.
60. Hastings, C. W., Barnes, D. J.: Weight loss composition for burning and reducing synthesis of fats. US Patent 5,626,849, May 6, 1997.
61. Hendriksen, M. A., Tijhuis, M. J., Fransen, H. P., Verhagen, H., Hoekstra, J.: Impact of substituting added sugar in carbonated soft drinks by intense sweeteners in young adults in the Netherlands: example of a benefit-risk approach. Eur. J. Nutr. 2010 Apr 29 [Epub ahead of print].
62. Higdon, J. V., Frei, B.: Coffee and health: a review of recent human research. Crit. Rev. Food Sci. Nutr. 2006, roč. 46, č. 2, s. 101–123.
63. Holgerson, P. L., Sjostrom, I., Stecksen-Blicks, C., Twetman, S.: Dental plaque formation and salivary mutants streptococci in schoolchildren after use of xylitol-containing chewing gum. Int. J. Pediatr. Dent. 2007, roč. 17, č. 2, s. 79–85.
64. Holub, B. J.: The nutritional significance, metabolism, and function of myo-inositol and phosphatidyli­nositol in health and disease. Adv. Nutr. Res. 1982, roč. 4, s. 107–141.
65. Hoppu, U., Lehtisalo, J., Tapanainen, H., Pietinen, P.: Dietary habits and nutrient intake of Finnish adolescents. Publ. Health Nutr. 2010, roč. 13, č. 6A, s. 965–972.
66. Hoppu, U., Lehtisalo, J., Tapanainen, H., Pietinen, P.: Dietary habits and nutrient intake of Finnish adolescents. Public Health Nutr. 2010 , roč. 13, č. 6A, s. 965–972.
67. Horne, J. A., Reyner, L. A.: Beneficial effects of an „energy drink“ given to sleepy drivers. Amino Acids. 2001, roč. 20, č. 1, s. 83–89.
68. Houben. G. F., Abma, P. M. van den Berg, H., van Dokkum, W., van Loveren, H., Penninks, A. H., Seinen, W., Spanhaak, S., Vos, J. G., Ockhuizen, T.: Effects of the colour additive caramel colour III on the immune system: a study with human volunteers. Food Chem. Toxicol. 1992, roč. 30, č. 9, s. 749–757.
69. Houben, G. F., Penninks, A. H.: Immunotoxicity of the colour additive caramel colour III; a review on complicated issues in the safety evaluation of a food additive. Toxicology. 1994, roč. 91, č. 3, s. 289–302.
70. Hronek, M.: Výživa ženy v období těhotenství a kojení, Maxdorf, Praha 2004, 262 s. ISBN 80–7345–013–5.
71. Hu, F. B., Malik, V. S.: Sugar-sweetened beverages and risk of obesity and type 2 diabetes: epidemiologic evidence. Physiol. Behav. 2010, roč. 100. č. 1, s. 47–54.
72. Chesney, R. W.: Taurine: its biological role and clinical implications. Adv. Pediatr. 1985, roč. 32, s. 1–42.
73. Ishidate, M., Sofuni, T., Yoshikawa K., Hayashi, M., Mohmi, T., Sawada, M., Matsuoka A.: Primary mutagenicity screening of food additives curently used in Japan. Food Chem. Toxicol. 1984, roč. 22, č. 8, s. 623–636.
74. Jammoul, F., Dégardin, J., Pain, D., Gondouin, P., Simonutti, M., Dubus, E., Caplette, R., Fouquet, S., Craft, C. M., Sahel, J. A., Picaud, S.: Taurine deficiency damages photoreceptors and retinal ganglion cells in vigabatrin-treated neonatal rats. Mol. Cell. Neurosci. 2010, roč. 43, č. 4, s. 414–421.
75. Jia, L., Zhao, Y., Liang, X. J.: Current evaluation of the millennium phytomedicine- ginseng (II): Collected chemical entities, modern pharmacology, and clinical applications emanated from traditional Chinese medicine. Curr. Med. Chem. 2009, roč. 16, č. 22, s. 2924–2942.
76. Jokela, S., Vartiainen, A.: Caffeine poisoning. Acta Pharmacol. Toxicol. (Copenhagen). 1959, roč. 15, s. 331–334.
77. Jones, G.: Caffeine and other sympathomimetic stimulants: modes of action and effects on sports performance. Essays Biochem. 2008, č. 44, s. 109–123.
78. Karstadt, M.: Inadequate toxicity tests of food additive acesulfame. Int. J. Occup. Environ. Health. 2010, roč. 16, č. 1, s. 89–96.
79. Katzung, W.: Guaraná – a natural product with high caffeine content. [Article in German] Med. Monatsschr. Pharm. 1993, roč. 16, č. 11, s. 330–333.
80. Kim, S. J., Gupta, R. C., Lee, H. W.: Taurine-diabetes interaction: from involvement to protection. Curr. Diabetes Rev. 2007a, roč. 3, č. 3, s. 165–175.
81. Kim, S. J., Ramesh, C., Gupta, H., Lee, W.: Taurine-diabetes interaction: from involvement to protection. J. Biol. Regul. Homeost. Agents. 2007b, roč. 21, č. 3–4, s. 63–77.
82. Kimura, M., Ushijima, I., Hiraki, M., Kimura, M., Ono, N.: Enhancement of caffeine-induced locomotor hyperactivity produced by the combination with L-arginine or taurine in mice: Possible involvement of nitric oxide. Methods Find. Exp. Clin. Pharmacol. 2009, roč. 31, č. 9, s. 585–589.
83. Klescht, V., Hrnčiříková, I., Mandelová, L.: Éčka v potravinách. Brno: Computer Press, 2006, ISBN 80–251–1292–6.
84. Knight, I.: The development and applications of sucralose, a new high-intensity sweetener. Can. J. Physiol. Pharmacol. 1994, roč. 72, č. 4, s. 435–439.
85. Kreybig, von T., Czok, G.: Teratogenic and mutagenic studies with caffeine in the animal experiment. [Article in German] Z. Ernahrungswiss. 1976, roč. 15, č. 1, s. 64–70.
86. Kuczkowski, K. M.: Peripartum implications of caffeine intake in pregnancy: is there cause for concern? Rev. Esp. Anestesiol. Reanim. 2009, roč. 56, č. 10, s. 612–615.
87. Kuczkowski, K. M.: The potential dangers of caffeine in pregnancy. Acta Anaesthesiol Scand. 2010, roč. 54, č. 4, s. 524–525.
88. Kvasničková, A.: EFSA prověřoval taurin a D-glukuronolakton. Informační centrum bezpečnosti potravin. [online] [cit. 2009–02–17] Dostupné z http://www.agronavigator.cz/service.asp?…
89. Lakhan, S. E., Sabharanjak, S., De, A.: Endocytosis of glycosylphospha­tidylinositol-anchored proteins. J. Biomed. Sci. 2009, roč. 16, s. 93.
90. Landolt, H. P.: Genotype-dependent differences in sleep, vigilance, and response to stimulants. Curr. Pharm. Des. 2008, roč. 14, č. 32, s. 3396–3407.
91. Leung, K. W., Yung, K. K., Mak, N. K., Yue, P. Y., Luo, H. B., Cheng, Y. K., Fan, T. P., Yeung, H. W., Ng, T. B., Wong, R. N.: Angiomodulatory and neurological effects of ginsenosides. Curr. Med. Chem. 2007, roč. 14, č. 12, s. 1371–1380.
92. Levine, A. S., Kotz, C. M., Gosnell, B. A.: Sugars: hedonic aspects, neuroregulation, and energy balance. Am. J. Clin. Nutr. 2003, roč. 78, č. 4, s. 834S–842S.
93. Liang, T., Kuhle, S., Veugelers, P. J.: Nutrition and body weights of Canadian children watching television and eating while watching television. Public Health Nutr. 2009, roč. 12, č. 12, s. 2457–2463.
94. Libuda, L., Kersting, M.: Soft drinks and body weight development in childhood: is there a relationship? Curr. Opin. Clin. Nutr. Metab. Care. 2009, roč. 12, č. 6, s. 596–600.
95. Lourenço R, Camilo M. E.: Taurine a conditionally essential amino acid in humans? An overview in health and disease. Nutr. Hosp. 2002, roč. 17, č. 6, s. 262–270.
96. Macioszek V. K., Kononowicz, A. K.: The evaluation of the genotoxicity of two commonly used food colors: quinoline yelow (E 104) and brilliant black BN (1 151). Cell. Mol. Biol. Lett. 2004, roč. 9, č. 1, s. 107–122.
97. Marsh, C. A.: Metabolism of d-glucuronolactone in mammalian systems. Identification of d-glucaric acid as a normal constituent of urine. Biochem. J. 1963, roč. 86, č. 1, s. 77–78.
98. McCann, D., Barrett, A., Cooper, A., Crumpler, D., Dalen, L., Grimshaw, K., Kitchin, E., Lok, K., Porteous, L., Prince, E., Sonuga-Barke, E., Warner, J. O., Stevenson, J.: Food additives and hyperactive behaviour in 3-year-old and 8/9-year-old children in the community: a randomised, double-blinded, placebo-controlled trial. Lancet. 2007, roč. 370, č. 9598, s. 1560–1567.
99. Meizel, S.: Stimulation of sperm fertility in vitro by exogenous molecules. Reproduccion. 1981, roč. 5, č. 3, s. 169–176.
100. Militante, J. D., Lombardini, J. B.: Taurine: evidence of physiological function in the retina. Nutr. Neurosci. 2002, roč. 5, č. 2 s. 75–90.
101. Miller, K. E.: Energy drinks, race, and problem behaviors among college students. J. Adolesc. Health. 2008, roč. 43, č. 5, s. 490–497.
102. Miners, J. O., Birkett, D. J.: The use of caffeine as a metabolic probe for human drug metabolizing enzymes. Gen. Pharmacol. 1996, roč. 27, č. 2, s. 245–249.
103. Moczulski, D., Majak, I., Mamczur, D.: An overview of beta-oxidation disorders. Postepy Hig. Med. Dosw. (Online). 2009, roč. 63, č. 266–277.
104. Montonen, J., Järvinen, R., Knekt, P., Heliövaara, M., Reunanen, A.: Consumption of sweetened beverages and intakes of fructose and glucose predict type 2 diabetes occurrence. J. Nutr. 2007, roč. 137, č. 6, s. 1447–1454.
105. Nah, S. Y., Kim, D. H., Rhim, H.: Ginsenosides: are any of them candidates for drugs acting on the central nervous system? NS Drug Rev. 2007, roč. 13, č. 4, s. 381–404.
106. Nasser, M., Javaheri, H., Fedorowicz, Z., Noorani, Z.: Carnitine supplementation for inborn errors of metabolism. Cochrane Database Syst. Rev. 2009, č.2: CD006659.
107. Nocerino, E., Amato, M., Izzo, A. A.: The aphrodisiac and adaptogenic properties of ginseng. Fitoterapia. 2000, roč. 71, Suppl 1, s. 1–5.
108. Oberto, G., Bauza, E., Berghi, A., Portolan, F., Botto, J. M., Peyronel, D., Dal Farra, C., Domloge, N.: Cotton honeydew (Gossypium hirsutum L.) extract offers very interesting properties for hair cosmetics and care products. Drugs Exp. Clin. Res. 2005, roč. 31, č. 4, s. 131–140.
109. Oja, S. S., Saransaari, P.: Pharmacology of taurine. Proc. West. Pharmacol. Soc. 2007, roč. 50, s. 8–15.
110. Oteri, A., Salvo, F., Caputi, A. P., Calapai, G.: Intake of energy drinks in association with alcoholic beverages in a cohort of students of the School of Medicine of the University of Messina. Alcohol Clin. Exp. Res. 2007, roč. 31, č. 10, s. 1677–1680.
111. Palm, P. E., Arnold, E. P., Rachwall, P. C., Leyczek, J. C., Teague, K. W., Kensler, C. J.: Evaluation of the teratogenic potential of fresh-brewed coffee and caffeine in the rat. Toxicol. Appl. Pharmacol. 1978, roč. 44, č. 1, s. 1–16.
112. Pennington, N., Johnson, M., Delaney, E., Blankenship, M. B.: Energy Drinks: A new health hazard for adolescents. J. Sch. Nurs. 2010 Jun 10. [Epub ahead of print]
113. Petriková, V., Patočka, J.: Káva očima toxikologa. [online], [cit. 2006–10–18], dostupné z http://www.toxicology.cz/modules.php?…
114. Price, S. R., Hilchey, C. A., Darredeau, C., Fulton, H. G., Barrett, S. P.: Energy drink co-administration is associated with increased reported alcohol ingestion. Drug Alcohol Rev. 2010, roč. 29, č. 3, s. 331–333.
115. Raboy, V.: Myo-inositol-1,2,3,4,5,6-hexakisphospha-te. Phytochemistry. 2003, roč. 64, č. 6, s. 1033–1043.
116. Rangan, C., Barceloux, D. G.: Food additives and sensitivities. Dis. Mon. 2009, roč. 55, č. 5, s. 292–311.
117. Reissig, C. J., Strain, E. C., Griffiths, R. R.: Caffeinated energy drinks – a growing problem. Drug Alcohol Depend. 2009, roč. 99, č. 1–3, s. 1–10.
118. Renwick, A. G.: Acceptable daily intake and the regulation of intense sweeteners. Food Addit. Contam. 1990, roč. 7, č. 4, s. 463–475.
119. Renwick, A. G.: The intake of intense sweeteners – an update review. Food Addit. Contam. 2006, roč. 23, č. 4, s. 327–338.
120. Renwick, A. G.: The metabolism of intense sweeteners. Xenobiotica. 1986, roč. 16, č. 10–11, s. 1057–1071.
121. Reus, K. E., Houben, G. F., Stam, M., Dubois, A. E.: Food additives as a cause of medical symptoms: relationship shown between sulfites and asthma and anaphylaxis; results of a literature review. [Article in Dutch] Ned. Tijdschr. Geneeskd. 2000, roč. 144, č. 38, s. 1836–1839.
122. Saldanha Aoki, M., Rodriguez Amaral Almeida, A. L., Navarro, F., Bicudo Pereira Costa-Rosa, L. F., Pereira Bacurau, R. F.: Carnitine supplementation fails to maximize fat mass loss induced by endurance training in rats. Ann. Nutr. Metab. 2004, roč. 48, č. 2., s. 90–94.
123. Scotter, M. J., Castle, L.: Chemical interactions between additives in foodstuffs: a review. Food Addit. Contam. 2004, roč. 21, č. 2, s. 93–124.
124. Senda, S., Hirota, K.: Pyrimidine derivatives and related compounds. XXII. Synthesis and pharmacological properties of 7-deazaxanthine derivatives. Chem. Pharm. Bull. (Tokyo). 1974, roč. 22, č. 7, s. 1459–1467.
125. Shao, A., Hathcock, J. N.: Risk assessment for the amino acids taurine, L-glutamine and L-arginine. Regul. Toxicol. Pharmacol. 2008, roč. 5, č. 3, s. 376–399.
126. Schaffer, S. W., Azuma, J., Mozaffari, M.: Role of antioxidant activity of taurine in diabetes. Can. J. Physiol. Pharmacol. 2009, roč. 87, č. 2, s. 91–99.
127. Schmidt, A., Karlson-Stiber, C.: Caffeine poisoning and lactate rise: an overlooked toxic efect? Acta Anaesthesiol. Scand. 2008, roč. 52, č. 7, s. 1012–1014.
128. Smith, N., Atroch, A. L.: Guarana's Journey from regional tonic to aphrodisiac and global energy drink. Evid. Based Complement Alternat. Med. 2007, Dec. 5 [Epub ahead to print].
129. Steinke, L., Lanfear, D. E., Dhanapal, V., Kalus, J. S.: Effect of „energy drink“ consumption on hemodynamic and electrocardio­graphic parameters in healthy young adults. Ann. Pharmacother. 2009, roč. 43, č. 4, s. 596–602.
130. Stipanuk, M. H., Dominy, J. E., Jr., Lee, J. I., Coloso, R. M.: Mammalian cysteine metabolism: new insights into regulation of cysteine metabolism. J. Nutr. 2006, roč. 136, Suppl 6, s. 1652S–1659S.
131. Strunecká, A.: Co víme a nevíme o kyselině fytové – nejrozšířenějším inositolfosfátu na Zemi. Čs. Fyziol. 2006, roč. 55, s. 45–46.
132. Strunecká, A., Patočka, J.: Průvodce na cestu po fosfoinozitidové dráze. Psychiatrie 2007, roč. 11, č. 1, s. 8–12.
133. Sturtevant, F. M.: Use of aspartame in pregnancy. Int. J. Fertil. 1985, roč. 30. č. 1, s. 85–87.
134. Suková, J.: Návrh pravidel pro energetické nápoje. [online], [cit. 2010–04–09], dostupné z http://webcache.googleusercontent.com/search?…
135. Sun-Edelstein, C., Mauskop, A.: Foods and supplements in the management of migraine headaches. Clin. J. Pain. 2009, roč. 25, č. 5, s. 446–452.
136. Tamura, S., Tomizawa, S., Tsutsumi, S., Suguro, N., Kizu, K., Ito, H., Nakai, K. Kita, S., Masuda, M.: Metabolism of glucuronic acid in fatigue due to physical exercise. Japan J. Pharmacol. 1966, roč. 16, č. 2, s. 138–156.
137. Tarnopolsky, M. A.: Effect of caffeine on the neuromuscular system – potential as an ergogenic aid. Appl. Physiol. Nutr. Metab. 2008, roč. 33, č. 6, s. 1284–1289.
138. Thombs, D. L., O'Mara, R. J., Tsukamoto, M., Rossheim, M. E., Weiler, R. M., Merves, M. L., Goldberger, B. A.: Event-level analyses of energy drink consumption and alcohol intoxication in bar patrons. Addict. Behav. 2010, roč. 35, č. 4, s. 325–30.
139. Thuvander, A., Oskarsson, A.: Effects of subchronic exposure to Caramel Colour III on the immune system in mice. Food Chem. Toxicol. 1994, roč. 32, č. 1, s. 7–13.
140. Unna, K., Greslin, J. G.: Studies on the toxicity and pharmacology of riboflavin. J. Pharm. Exp. Ther. 1942, roč. 76, č. 1, str. 75–80.
141. Usanova, M. I., Shnol S. E.: Distribution of labeled caffeine in animal organism and its penetration from mother to fetus. [Article in Russian] Biull. Eksp. Biol. Med. 1955, roč. 40, č 7, s. 41–44.
142. Van den Eynde, F., Van Baelen, P. C., Portzky, M., Audenaert, K.: The effects of energy drinks on cognitive performance. [Article in Dutch] Tijdschr. Psychiatr. 2008, roč. 50, č. 5, s. 273–281.
143. Van der Horst, K., Oenema, A., te Velde, S. J., Brug, J.: Gender, ethnic and school type differences in overweight and energy balance-related behaviours among Dutch adolescents. Int. J. Pediatr. Obes. 2009, roč. 4, č. 4, s. 371–380.
144. Vargas, B. B., Dodick, D. W.: The face of chronic migraine: epidemiology, demographics, and treatment strategies. Neurol. Clin. 2009, roč. 27, č. 2, s. 467–479.
145. Vrbová, T.: Víme, co jíme? Aneb Průvodce „Éčky“ v potravinách. EcoHouse, 2001. ISBN 80–238–7504–3.
146. Vyskočil, F.: Káva (vcelku) blahodárná. Vesmír 2007, roč. 86, č. 2, s. 92.
147. Warburton, D. M., Bersellini, E., Sweeney, E.: An evaluation of a caffeinated taurine drink on mood, memory and information processing in healthy volunteers without caffeine abstinence. Psychopharmacology (Berl). 2001, roč. 158, č. 3, s. 322–328.
148. Weihrauch, M. R., Diehl, V., Bohlen, H.: Artificial sweeteners–are they potentially carcinogenic? [Article in German] Med. Klin. (Munich). 2001, roč. 96, č. 11, s 670–675.
149. Weihrauch, M. R., Fiehl, V.: Artificial sweeteners – do they bear a carcinogenic risk? Ann. Oncol. 1994, roč. 15, č. 10, s. 1460–1465.
150. Weinberg, B. A., Bealer, B. K.: The World of Caffeine. Routledge, London, Great Britain 2001, 394 pp. ISBN 0–415–92722–6.
151. Whitehouse, C. R., Boullata, J., McCauley, L. A.: The potential toxicity of artificial sweeteners. AAOHN J. 2008, roč. 56, č. 6, s. 251–259.
152. Wójcik, O. P., Koenig, K.L., Zeleniuch-Jacquotte, A., Costa, M., Chen, Y.: The potential protective effects of taurine on coronary heart disease. Atherosclerosis. 2010, roč. 208, č. 1, s. 19–25.
153. Woolhouse, M.: Migraine and tension headache – a complementary and alternative medicine approach. Aust. Fam. Physician. 2005, roč. 34, č. 8, s. 647–651.
154. Worthley, M. I., Prabhu, A., De Sciscio, P., Schultz, C., Sanders, P., Willoughby S. R.: Detrimental effects of energy drink consumption on platelet and endothelial function. Am. J. Med. 2010, roč. 132, č. 2, s. 184–187.
155. Wu, G.: Amino acids: metabolism, functions, and nutrition. Amino Acids. 2009, roč. 37, č. 1, s. 1–17.
156. Yasawy, M. I., Folschm, U. R., Schmidt, W. E., Schwend, M.: Adult hereditary fructose intolerance. World J. Gastroenterol. 2009, roč. 15, č. 19, s. 2412–2413.
157. Yoshida, S., Ikeda, M., Busto, R., Santiso, M., Martinez, E., Ginsberg, M. D.: Cerebral phosphonositide, triacylglycerol, and energy metabolism in reversible ischemie: origin and fate of free fatty acids. J. Neurochem. 2006, roč. 47, č. 3, s. 744–757.
158. Zákon č. 110/1997 Sb., Zákon o potravinách a tabákových výrobcích. [online] Dostupné z http://www.podnikatel.cz/…/cele-zneni/
159. Zammit, V. A., Ramsay, R. R., Bonomini, M., Arduini, A.: Carnitine, mitochondrial function and therapy. Adv. Drug. Deliv. Rev. 2009, roč. 61, č. 14, s. 1353–1362.