SNADNO DOSTUPNÉ JEDY V GARÁŽÍCH A NA ZAHRADÁCH
Easily available poisons in garages and gardens
Jiří Patočka, Silvie Mrázková, Jiří Brodmann
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie a toxikologie
Korespondenční autor: Jiří Patočka (toxicology@toxicology.cz)
ISSN 1804-7858 (On-line)
Full verze:
Submitted:11. 5. 2012
Accepted: 25. 10. 2012
Published online: 31. 12. 2012
Summary
We are not always aware of the fact that dangerous chemical substances, which can threaten health and life of people due to their toxicity, are easily available. One of sites where the poisonous substances can be encountered is our garage, shed or garden. In the garage or garden shed, liquids necessary for the operation of our cars are stored, such as windscreen washing liquid, brake liquid, different cleaning and preservation agents, paints, solvents and different agrochemicals for the garden – fertilizers, sprays, etc. Many of these products contain substances harmful and dangerous to the health and strict safety rules should be adhered to during the work with them. Poisoning can otherwise be easily experienced. The danger of these agents is even enhanced by the fact that in many of them, distinct legends and warning labels are lacking and that they are frequently situated in non-original vessels or containers. Particularly children are endangered, who can consider the examination of bottle with unknown contents as an exciting adventure. The most dangerous substances, which can be encountered at these sites are sulfuric acid used in lead accumulators, ethylene glycol contained in large amounts in most liquids for spray washing of windscreens, glycol ethers contained in certain types of brake liquids, organic solvents used for dilution of paints and adhesives, pesticides designed for killing different pests in the garden and household and many other products, which can also contain dangerous substances. It is of importance to realize that the danger in the form of a toxic substance can lie in wait for us at quite unexpected sites.
Keywords: dangerous chemical substances – garage and garden – ethylene glycol – toluene – pesticides
Souhrn
Ne vždy si uvědomujeme, že nebezpečné chemické látky, které mohou svou toxicitou ohrozit zdraví a životy lidí, jsou snadno dostupné. Jedním z míst, kde se s těmito jedy můžeme setkat, je naše garáž, kůlna nebo zahrada. V garáži či zahradní boudě skladujeme provozní kapaliny pro náš automobil, jako jsou náplň do ostřikovačů skel, brzdová kapalina, různé čisticí a konzervační prostředky, barvy, rozpouštědla a nejrůznější agrochemikálie pro zahradu – hnojiva, postřiky apod. Mnohé z těchto výrobků obsahují zdraví škodlivé a nebezpečné substance a pro práci s nimi platí přísná bezpečnostní pravidla. Nejsou-li dodržována, snadno může dojít k otravě. Nebezpečí těchto prostředků je umocněno tím, že na mnohých již chybí čitelné nápisy a varovná označení a často jsou v nepůvodních nádobách či obalech. V nebezpečí jsou zejména děti, pro něž může být prozkoumání láhve s neznámým obsahem vzrušujícím dobrodružstvím. K nejnebezpečnějším látkám, se kterými se můžeme na těchto místech setkat, patří kyselina sírová používaná jako náplň do olověných akumulátorů, ethylenglykol obsažený ve velkém množství ve většině náplní do ostřikovačů skel, glykolethery obsažené v některých druzích brzdových kapalin, organická rozpouštědla používaná na ředění barev a lepidel, pesticidy určené k hubení nejrůznějších škůdců na zahradě i v domácnosti a mnoho dalších výrobků, z nichž mnohé mohou také obsahovat nebezpečné látky. Je důležité si uvědomit, že nebezpečí v podobě jedovaté látky na nás může číhat na místech, kde bychom to nikdy nečekali.
Klíčová slova: nebezpečné chemické látky – garáž a zahrada – ethylenglykol – toluen – pesticid
Literatura
1. Altundağ S, Oztürk MC (2007). The effects of home safety education on taking precautions and reducing the frequency of home accidents. Ulus Travma Acil Cerrahi Derg. 13/4: 180–185.
2. Anonym (2012). Muž polil manželku kyselinou, soud ho poslal do vazby. [online] [cit. 2012–03–01]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/…o-vazby.html
3. Bessonneau V, Clément M, Thomas O (2010). Can intensive use of alcohol-based hand rubs lead to passive alcoholization? Int J Environ Res Public Health. 7/8: 3038–3050.
4. Bhanderi DJ, Choudhary S (2008). A study of occurrence of domestic accidents in semi-urban community. Indian J Community Med. 33: 104–106.
5. Bowen SE, Hannigan JH, Irtenkauf S (2007). Maternal and fetal blood and organ toluene levels in rats following acute and repeated binge inhalation exposure. Reprod Toxicol. 24/3–4: 343–352.
6. Burgess JL, Kovalchick DF, Harter L, Kyes KB, Lymp JF, Brodkin CA (2001). Hazardous materials events: evaluation of transport to health care facility and evacuation decisions. Am J Emerg Med. 19/2: 99–105.
7. Cruz SL (2011). The latest evidence in the neuroscience of solvent misuse: an article written for service providers. Subst Use Misuse. 46(Suppl. 1): 62–67.
8. Damalas CA, Eleftherohorinos IG (2011). Pesticide exposure, safety issues, and risk assessment indicators. Int J Environ Res Public Health. 8/5: 1402–1419.
9. Erkal S (2010). Identification of the number of home accidents per year involving children in the 0–6 age group and the measures taken by mothers to prevent home accidents. Turk J Pediatr. 52/3: 150–157.
10. Gammon DW, Liu Z, Becker JM (2012). Carbofuran occupational dermal toxicity, exposure and risk assessment. Pest Manag Sci. 68/3: 362–370.
11. Goldman LR (2007). Managing pesticide chronic health risks: U.S. policies. J Agromedicine. 12/1: 67–75.
12. Gupta RC (1994). Carbofuran toxicity. J Toxicol Environ Health. 43/4: 383–418.
13. Cherry N, Moore H, McNamee R, Pacey A, Burgess G, Clyma JA, Dippnall M, Baillie H, Povey A (2008). Occupation and male infertility: glycol ethers and other exposures. Occup Environ Med. 65/10: 708–714.
14. Majori S, Ricci G, Capretta F, Rocca G, Baldovin T, Buonocore F (2009). Epidemiology of domestic injuries. A survey in an emergency department in North-East Italy. J Prev Med Hyg. 50: 164–169.
15. Makarovsky I, Markel G, Hofman A, Schein O, Brosh-Nissimov T, Tashma Z, Dushnitsky T, Eisenkraft A (2008). Strychnine – a killer from the past. Isr Med Assoc J. 10/2: 142–145.
16. Orsi L, Monnereau A, Dananche B, Berthou C, Fenaux P, Marit G, Soubeyran P, Huguet F, Milpied N, Leporrier M, Hemon D, Troussard X, Clavel J (2010). Occupational exposure to organic solvents and lymphoid neoplasms in men: results of a French case-control study. Occup Environ Med. 67/10: 664–672.
17. Osterberg K, Orbaek P, Karlson B, Seger L, Akesson B, Bergendorf U (2000). Psychological test performance during experimental challenge to toluene and n-butyl acetate in cases of solvent-induced toxic encephalopathy. Scand J Work Environ Health. 26/3: 219–226.
18. Patočka J (2009). Strychnine. In: Gupta RC (ed.). Handbook of Toxicology of Chemical Waefare Agents. Academic Press, 1147 p.
19. Patočka J, Hon Z (2010). Ethylene glycol, hazardous substance in the household. Acta Medica (Hradec Králové). 53/1: 19–23.
20. Poli A, Marangoni F, Visioli F (2012). Alcohol consumption and breast cancer risk. JAMA. 307/7: 666.
21. Porter WH (2012). Ethylene glycol poisoning: quintessential clinical toxicology; analytical conundrum. Clin Chim Acta. 413/3–4: 365–377.
22. R oss DS (1973). Acute acetone intoxication involving eight male workers. Ann Occup Hyg. 16/1: 73–75.
23. Serinken M, Türkçüer I, Karcıoğlu Ö, Akkaya S, Uyanık E (2011). Domestic accidents involving women and first aid knowledge. [Article in Turkish] Ulus Travma Acil Cerrahi Derg. 17/5: 445–449.
24. Silva CP, Rodrigues AB, Dias MS (2007). Lime workers’ perception of work-related health-disease process, Brazil. [Article in Portuguese] Rev Saude Publica. 41/5: 858–860.
25. Tsao JH, Hu YH, How CK, Chern CH, Hung-Tsang Yen D, Huang CI (2011). Atrioventricular conduction abnormality and hyperchloremic metabolic acidosis in toluene sniffing. J Formos Med Assoc. 110/10: 652–624.
26. Werneck GL, Hasselmann MH (2009). Profile of hospital admissions due to acute poisoning among children under 6 years of age in the metropolitan region of Rio de Janeiro, Brazil. [Article in Portuguese] Rev Assoc Med Bras. 55/3: 302–307.