Chování huminových látek při expozici pacienta celotělové koupeli
The behaviour of humic substances in a patient’s exposure to the wholebody bath
Brigita Janečková1, Miroslava Člupková2, Hana Kalová1, 3, Věra Vlachová4,
Jan Langhans5, Miroslav Verner6, Vladimír Kostka7, Petr Petr1, 8
1Nemocnice České Budějovice, a. s., Pracoviště klinické farmakologie
2Nemocnice Dačice, a. s.
3Nadační fond EMA (European Medical Agency)
4Bertiny lázně Třeboň, s. r. o.
5Povodí Vltavy, Laboratoře České Budějovice
6Centrální laboratoře Nemocnice České Budějovice, a. s.
7Střední průmyslová škola stavební České Budějovice
8Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra klinických a preklinických
oborů
Korespondenční autor: Doc. MUDr. Petr Petr, Ph.D. (petr@nemcb.cz)
ISSN 1804-7858 (On-line)
Full verze:
Submitted:26. 2. 2014
Accepted: 18. 3. 2014
Published online: 31. 12. 2014
Summary
Humic substances represent the essence of the chemical impact of peloid baths, e.g. baths in peat and mud, and eventually in their extracts. This chemical effect is beneficially associated with flotation, compressive and thermic effects. Whether, and at which level the transition of humic substances has an effect on the patient’s body, has been a subject of an ongoing debate for years. In this context, the importance of the application of the bath temperature, the degree of ionization and current pH are all highlighted. In a simple formula, we have followed the behaviour of humic substances to the the patient’s exposure to the whole-body bath. The concentration of humic substances in the bath was monitored after the addition of 100 ml of aqueous extract containing 54 g/l placed into the bath with warm water (38 °C), with or without a patient/client. 250 ml samples were taken at the following time intervals 0 = start, 15 min., 20 min. and 30 min. After making adjustments for evaporation, the concentrations of humic substances in samples from the baths with or without a patient/client, were compared. The concentration differences were recalculated per 1 m2 of the body surface of the exposed person. The results lead us to the assumption that in a selected system it can be expected that the concentrations decrease (and therefore likely extraction to the skin of an exposed person) by 4 mg/m2 of the body surface of the exposed person. Expressed quantitatively, it is a minimum of 477.27 mg/m2 of the body surface of an exposed person.
Keywords: peloids – peloid extracts – humic substances – transfer of humic substances to human organism
Souhrn
Huminové látky představují podstatu chemického účinku peloidních koupelí, tedy koupelí v rašelině, slatině, případně v jejich extraktech. Tento chemický účinek se blahodárně spojuje s účinkem flotačním, kompresivním a termickým. Zda a případně v jakém stupni dochází k přechodu huminových látek do těla pacienta, je předmětem léta trvající diskuse. V této souvislosti se zdůrazňuje význam teploty aplikační koupele, stupně ionizace a aktuálního pH. V jednoduchém uspořádání jsme sledovali chování huminových látek při expozici pacienta celotělové koupeli. Koncentrace huminových látek v koupeli byla sledována po přidání 100 ml vodného extraktu s obsahem 54 g/l do vany s teplou vodou (38 °C), a to bez pacienta/klienta a s pacientem/klientem. Vzorky 250 ml byly odebrány v časech 0 = start, 15 min., 20 min. a 30 min. Po provedení korekce koncentrací na evaporaci byly srovnány koncentrace huminových látek ve vzorcích z vany bez pacienta/klienta a s pacientem/klientem. Získané rozdíly koncentrací byly přepočteny na 1 m2 tělesného povrchu exponované osoby. Výsledky vedou k předpokladu, že ve zvoleném uspořádání lze očekávat pokles koncentrací (a tedy pravděpodobnou extrakci do kůže exponované osoby) o 4 mg/m2 povrchu těla exponované osoby. Množstevně vyjádřeno jde o minimálně 477,27 mg/m2 povrchu těla exponované osoby.
Klíčová slova: peloidy – peloidní extrakty – huminové látky – transfer huminových látek do organismu
Literatura
1. Asdrubali F (2009). A scale model to evaluace water evaporation from indoor swimming pools. Energy and Buildings. 41: 311–319.
2. Ascheim S, Holweg W (1933). Über das Vorkommen östrogene Wirkstoffe in Bitumen. Detsch. Med. Wochenschr. 59: 12–14.
3. Amosova Y et al. (1990). Humic acids in the therapeutic muds with a special reference to their physiological activity. J. Kurortol. Fizioter. 27/4: 1–6.
4. Bellometti S, Giannini S, Sartori L, Crepaldi G (1997). Cytokine levels in osteoarthrosis patients undergoing mud bath therapy. Int. J. Clin. Pharmacol. Res. 17/4: 149–153.
5. Bittner M (2007). Ecotoxicological Aspects uf Humic Substances.Dissertation Thesis in Environmental Chemistry. Masaryk University, Faculty of Science, RECETOX, Research Centre for Environmental Chemistry and Ecotoxicology, Brno, Czech Republic.
6. Boland W (1995). The chemistry of gamete attraction: Chemical structures, biosynthesis, and (a)biotic degradation of algal pheromones. Proc. Natl. Acad. Sci., USA. 92: 37–43.
7. Bowen IS (1926). The Ratio of Heat Losses by Conduction and Evaporation from any Water Surface. Phys. Rev. 27: 779–787.
8. Brožek B (1981). Fyzikálněchemická aktivita peloidních procedur. Fysiatr. Vest. 59/3: 145–155.
9. Flaig W, Goecke C, Kauffeis W (eds.) (1988). Moortehrapie-Grundlagen und Anwendungen. Wien, Berlin, Überreuter.
10. Höss S, Jüttner I, Transpurgerd W, Pfisterb G, Schramm KW, Steinberg CE (2002). Enhanced growth and reproduction of Caenorhabditis elegant (Nematoda) in the presence of 4-nonylphenol. Environ. Poluit. 120/2: 169–172.
11. Iubitskaya NS, Ivanov EM (1999). Sodium humate in the treatment of osteoarthrosis patiens. Vopr. Kurortol. Fizioter. Sech. Fiz. Kurtol. 5: 22–24.
12. Jandová D (2008). Balneologie. Praha: Grada Publishing, a. s., 404 s. ISBN 938–80–247–2820–9.
13. Jandová D (2010). Balneologie – česká lázeňská medicína na počátku třetího tisíciletí. Zdravotnické noviny, příloha Lékařské listy. 14/2010.
14. Jurcsik I (1994). Possibilites of applying humic acids in medicine (wound healing and cancer therapy). In: Senesi N, Miano T (eds.). Humic Substances in the Global Environment, pp. 1331–1336, Amsterdam, London, New York, Tokyo: Elsevier.
15. Kloecking R, Helbig B (2005). Medical Aspects and Applications of Humic Substances. In: Biopolymers for Medical and Pharmaceutical Applications. Edited by Steinbuechel A and Marchessault RH, Copyright 2005, WILEY-VCH, GmbH and Co., KGaA, Weinheim. ISBN 3–527–31154–8.
16. Kolarik R (1988). Über die Anwendung von Präparaten aus Torf., bzw. Huminstoffen, bei gynäkologischen Erkrankungen. In: Flaig W et al. (eds.): Moortherapie: Grundlagen und Anwendungen, pp. 177–197.
17. Mesrogli M, Maas DHA, Mauss B, Plogman S, Eichmann W, Schneider J (1991). Erfolgreiche Adhäsionsprofylaxe durch Anwendung von Moor rund Huminsäuren. Zent.bl. Gynäkol. 113: 583–590.
18. Petr P (2004). Kvalita života v balneologii, Nástroj k hodnocení výsledků a účinnosti balneoterapie. ISBN 80–903427–1-X.
19. Petr P a kol. (2009). Stříbrná stuha Lipenska: rašelina a rašelinové extrakty – naše společné dědictví v česko-bavorsko-rakouském příhraničí. Frymburk: Městys Frymburk, 87 s. ISBN 978–80–254–4453–5.
20. Petr P, Verner M, Kalová H, Janečková B, Vačkářová O, Zezulková I (2012). Huminové látky v balneologii. Současný stav a perspektivy. Kontakt. 14/1: 94–98.
21. Sartori E (2000). A critical review on equations employed for the calculation of the evaporation rate from free water surfaces. Solar Energy. 68/1: 77–89.
22. Shah Mohammed M (2003). Prediction of evaporation from occupational indoor swimming pools. Energy and Buildings. 35/7: 707–713.
23. Schneider J, Weis J, Männer C, Kary B, Werner A, Seubert BJ, Riede UN (1996). Inhibition of HIV-1 in cell culture by synthetic humate analogues derived from hydroquinone: mechanism of inhibition. Virology. 217: 389–395.
24. Schultz H (1962). Die viricide Wirkung der Huminsäeuren im Torfmuel auf das Virus der Maul- und Klauenseuche. Dtsch. Tierarztl. Wochenschr. 6: 613–616.
25. Steinberg CE, Höss S, Kloas W, Lutz I, Meinelt T, Pflugmacher S, Wiegand C (2004). Hormonelike effects of humic substances on fish, amphibians and invertebrates. Environ. Toxicol. 19/4: 409–411.
26. Tang R, Etzion Y (2004). Comparative studies on the water evaporation rate from wetted surfaces and from a free water surface. Building and Environment. 39: 77–86.
27. Taugner B (1963). Tierexperimentelle Untersuchungen über ein Nartriumhumat-Salicylsäure-Bad. Arzneimittelforschung. 13: 329–333.
28. Vačkářová O (2011). Vliv třeboňské lázeňské léčby na některé laboratorní ukazatele u člověka. Nepublikovaná data. Osobní sdělení. Prim. MUDr. Olga Vačkářová, Lázně Aurora, s. r. o., Třeboň.
29. Vašková J, Veliká B, Pilátová M, Kron I, Vaško L (2011). Effects of humic acids in vitro. In Vitro Cell. Dev. Biol. Anim. 47: 376–382.
30. Whitehouse AGR, Hancock W, Haldane JS (1932). The Osmotic Passage of Water and Gases through the Human Skin. Proceedings of Royal Society London, Series B. 111, Np.: 773: 412–429.
31. Zeman M (2013). Základy fyzikální terapie. Vydala Jihočeská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 106 s. ISBN 978–80–7394–403–2.
32. Zezulková I (2012). Analýza těla TANITA, analyzér tělesné komposice BC-418. Jeho využití při sledování vlivu třeboňské lázeňské léčby u stavů po totální aloplastické endoprotéze kloubu kyčelního. Nepublikovaná data. Osobní sdělení. Prim. MUDr. Ivana Zezulková, Bertiny lázně Třeboň, s. r. o.
