SIGNIFICANCE OF USE OF SAFETY BELTS IN PREVENTION OF SEVERE AND FATAL INJURIES IN ROAD ACCIDENTS OF PASSENGER CARS

Ambrůžek A.¹, Šesták M.¹, Čapková M.^2
1Policie České republiky – České Budějovice; ²Jihočeská univerzita v českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta

ISSN 1804-7858 (On-line)

Full verze:

Published online: 24. 6. 2005

Summary

The target of the study is aimed to the significance of using safety belts and of injuries of the passengers of passenger cars in road accidents.

The authors assume on the base of long-term practice that using of safety belts would reduce accident rate and mortality of car passengers in road accidents.

In the scope of the quantitative sociologic research, the method of direct observation of use of safety belts by the driver, front seat fellow traveller and back seat fellow travellers in passenger cars passing in succession. Two posts in the centre of the county town of České Budějovice were selected:   The street Na sadech and the street Pražská. The observations were carried out in workday morning hours and in Saturday morning hours, i.e. in times when the passenger car traffic is quite heavy;  The post at the outward-bound road No. I/34 in the peripheral part of the city of České Budějovice towards Brno. The observations took place in the same time as the above mentioned observations.

The secondary methods and the content analysis of data assessed of the impact of use or non-use of safety belts on the extent of injuries of the passengers of cars in road accidents. This part of the research used expert opinions worked out by experts appointed by court in the branch of forensic medicine and in the branch of traffic and construction of motor vehicles and records of road accidents. Accidents of passenger cars, going in succession, in which there were frontal impacts or similar impacts, were analyzed. Further there were researched the following points: energetically equivalent speed (hereafter only “EES”), extent and character of injury of the driver and whether safety belts were or were not used. The use or non-use of safety belts is gathered not only from testimonies, but particularly from the typical damage (melting of fibres) of the safety belt in the spot of its anchoring, the character of the burn or the squeeze of the safety belt by the deformed body of the car in the position in the moment of the impact.

We divided the sustained injuries in three categories according to common forensic practice:  without health disorder, i.e. without injury, or with an injury with the time of treatment under 7 days,  light injury, i.e. with the time of treatment over 7 days, but 6 weeks at most,  severe injury (with the time of treatment over 6 weeks) or fatal. The frequency of use of safety belts and the influence of safety belts on the injuries of car passengers were observed. The first complex consisted of passengers of 1756 passenger cars in which 2767 persons altogether, i.e. including drivers, were transported. The second complex consisted of 200 drivers – road accident participants, where there was a frontal or a similar impact and the above mentioned characteristics were known (energetically equivalent speed, extent and character of the driver’s injury and whether the safety belts were or were not used).

The complex was divided in 7 classes according to the impact EES, and the same number of drivers with and without the belts fastened were included in each class. It was researched how many drivers with the belts fastened did not sustain any injury, sustained a light or a severe injury or died in comparison with the drivers without the belts fastened.

The use of safety belts reduces the number of injured and dead drivers of passenger cars in road injuries. A statistically significant difference between the complex of drivers with and without their belts fastened according to the seriousness of the injury with the help of chi square (p smaller than 0,01).

Keywords: car - driver - road - accident - safety belts - injury

Souhrn

Studie se zabývá významem používání bezpečnostních pásů a zraněním členů osádek osobních automobilů při silničních dopravních nehodách.

Autoři se na podkladě dlouhodobé praxe domnívají, že by používání bezpečnostních pásů snížilo morbiditu a mortalitu členů osádek osobních automobilů při silničních dopravních nehodách.

V rámci kvantitativního sociologického výzkumu byla použita metoda přímého pozorování použití bezpečnostních pásů řidičem, spolujezdcem na předním sedadle a spolucestujícími na zadních sedadlech za sebou projíždějících osobních automobilů. Byla vybrána dvě stanoviště v centru krajského města České Budějovice:  Ulice Na Sadech a ulice Pražská. Pozorování byla provedena v dopoledních hodinách pracovního dne a v dopoledních hodinách v sobotu, tedy v době, kdy je provoz osobních automobilů poměrně silný;  Stanoviště na výpadové silnici č. I/34 v okrajové části města České Budějovice ve směru na Brno. Pozorování probíhala ve stejném období jako pozorování první.

Použité metody – sekundární a obsahová analýza dat pro hodnocení vlivu použití či nepoužití bezpečnostních pásů na rozsah zranění členů osádek osobních automobilů při silničních dopravních nehodách. V této části výzkumu bylo využito znaleckých posudků soudních znalců z oboru soudního lékařství a z oboru dopravy a konstrukce motorových vozidel a spisových materiálů silničních dopravních nehod. Analyzovány byly za sebou jdoucí dopravní nehody osobních automobilů, při kterých šlo o čelní náraz nebo náraz jemu blízký. Dále byla zkoumána energeticky ekvivalentní rychlost (dále jen EES), rozsah a charakter zranění řidiče a zda byly, či nebyly použity bezpečnostní pásy. Na použití, či nepoužití bezpečnostních pásů je usuzováno nejen podle svědeckých výpovědí, ale zejména podle typického poškození (natavení vláken) bezpečnostního pásu v místě jeho ukotvení charakteru spáleniny, nebo podle uskřípnutí bezpečnostního pásu zdeformovanou karosérií v poloze v momentě nárazu.

Utrpěná zranění byla rozdělena podle běžné soudní praxe do tří kategorií:  bez poruchy zdraví, tj. bez zranění, nebo se zraněním s dobou léčení do 7 dnů,  lehké zranění, tj. s dobou léčení více než 7 dnů, nejvýše však 6 týdnů,  zranění těžké (s dobou léčení více než 6 týdnů) nebo smrtelné.

Byla sledována frekvence použití bezpečnostních pásů a vliv bezpečnostních pásů na zranění osádek osobních automobilů. První soubor byl tvořen členy osádek 1756 osobních automobilů, v nichž bylo přepraveno celkem 2767 osob, tj. včetně řidičů. Druhý soubor tvořilo 200 řidičů – účastníků dopravních nehod, kdy náraz byl čelní nebo blízký čelnímu a byly známy výše uvedené charakteristiky (energeticky ekvivalentní rychlost, rozsah a charakter zranění řidiče a zda byly, či nebyly použity bezpečnostní pásy). Soubor byl rozdělen do 7 tříd podle nárazové EES a do každé třídy byl zařazen stejný počet připoutaných a nepřipoutaných řidičů. Bylo zjišťováno, kolik řidičů připoutaných neutrpělo zranění, utrpělo zranění lehké, nebo těžké či zemřelo v porovnání s řidiči nepřipoutanými.

Použití bezpečnostních pásů snižuje počet zraněných i zemřelých řidičů osobních automobilů při dopravních nehodách. Testem chí kvadrát byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi souborem připoutaných a nepřipoutaných řidičů podle závažnosti zranění (p < 0,01).

Klíčová slova: automobil - řidič - dopravní - nehoda - bezpečnostní pásy - zranění

Literatura

1. Beneš, O., Dobrovolný, B.: Automobil pro každého. Praha: Tempo, 1948
2. Bradáč, A.: Analytika silničních nehod – příručka znalce. Ostrava: Dům techniky ČSVTS, 1985
3. Clark, M. J., Schmitz, S., Conrad, A. et al.: The effects of an intervention campaign to enhance seat belt use on campus. In: J Am Coll Health, 1999, 47, 6, s. 277–280
4. Hořín, J.: Používat bezpečnostní pás v těhotenství – ano, nebo ne? In: MaMiTa, Občanské sdružení Laktační liga, 2002, II, 2, s. 27, MKČRA 13162
5. Knight, B.: Forensic patology. London, Edward Arnold 1991, 584 s.
6. Kolektiv autorů: Autoškola – základní učebnice pravidel provozu a dalších předmětů předepsaných autoškolskými osnovami. 2. vydání, Praha: BertelsmannSpringer CZ, 2003. ISBN 80–86411–15-X
7. Kolektiv autorů: Soudní lékařství, ed. Vorel, F., Grada 1999, ISBN 80–7169–728–1
8. McKnight, R. H., Dawson, S. K.: Seat belt use in Kentucky – a comparison of five measures. In: J Ky Med Assoc, 1996, 94, 3, s. 110–114
9. Přehled nehodovosti v silničním provozu na území České republiky za rok 2002. Praha: Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky, 2003. 154 s.
10. Vorel, F.: Užívání bezpečnostních pásů řidiči a spolujezdci v osobních automobilech v Českých Budějovicích. In: Soud. lék., 2000, 45, 3, s. 34–36, ISSN 1210–7875
11. Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění
12. Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích, v platném znění