Léčivé účinky lopuchů
Healing effects of burdock
Zdeňka Navrátilová1, Jiří Patočka2, 3
1Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky
2Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie,
toxikologie a ochrany obyvatelstva
3Fakultní nemocnice v Hradci Králové, Centrum biomedicínského výzkumu
Korespondenční autor: Zdeňka Navrátilová (navratil@natur.cuni.cz)
ISSN 1804-7858 (On-line)
Full verze:
Submitted:11. 12. 2012
Accepted: 10. 4. 2013
Published online: 28. 6. 2013
Summary
Arctium L. is a genus of plants commonly known as burdock, family Asteraceae. Native to the Old World, several species have been widely introduced worldwide. Plants of the genus Arctium have dark green leaves that can grow up to 70 cm long. Arctium species generally flower from July through to October. The prickly heads of these plants (burrs) are noted for easily catching on to fur and clothing, thus providing an excellent mechanism for seed dispersal. Burdocks are not toxic, however, most animals avoid ingesting these plants. Burdock is a traditional medicinal herb and its roots and fruits are used for centuries to treat a host of ailments. It has been used as a “blood purifier”, to clear the bloodstream of toxins, as a diuretic (helping rid the body of excess water by increasing urine output), and as a topical remedy for skin problems such as eczema, acne, and psoriasis. In Traditional Chinese Medicine, burdock is often used with other herbs for sore throat and colds. Extracts of burdock root are found in a variety of herbal preparations, as well as homeopathic remedies. Burdock root oil extract, also called Bur oil, is currently used in Europe under the belief that it is a useful scalp treatment. In Japan and some parts of Europe, young burdock plants can be harvested and eaten as a root vegetable. Burdock contains inulin, a natural dietary fiber, and has also been used traditionally to improve digestion. In fact, recent studies confirm that burdock has prebiotic properties that could improve health. Despite the fact that burdock has been used for centuries to treat a variety of conditions, very few scientific studies have examined burdock’s effects.
Keywords: burdock – Arctium – botany and ethnobotany – bioactive compounds – pharmacology – toxicology
Souhrn
Arctium L. je rod dvouděložných rostlin z čeledi Asteraceae, známých jako lopuchy. Svůj původ mají ve Starém světě, ale několik druhů se rozšířilo po celém světě. Rostliny z rodu Arctium mají tmavě zelené listy, které mohou dorůstat délky až 70 cm. Jednotlivé druhy lopuchů kvetou od července do října. Pichlavá plodenství těchto rostlin se snadno zachycují na srsti zvířat a oblečení a slouží tak k šíření semen. Lopuchy nejsou jedovaté, nicméně většina zvířat se konzumaci těchto rostlin vyhýbá. Lopuch je tradiční léčivá bylina, jejíž kořeny a plody, případně i listy se používají po staletí k léčbě řady onemocnění. Byla používána jako „čistič krve“, k odstraňování jedů z krve, jako diuretikum (pomáhá tělu zbavit se přebytečné vody a zvyšuje tvorbu moči) a jako lokální lék na kožní problémy, jako jsou ekzém, akné a lupénka. V tradiční čínské medicíně je lopuch často používán s jinými bylinami při bolesti v krku a nachlazení. Výtažky z kořene lopuchu se nacházejí jak v různých rostlinných, tak i homeopatických přípravcích. Olejový extrakt z kořene lopuchu, nazývaný lopuchový olej, je v současné době používán v Evropě v dobré víře, že je užitečný k ošetřování vlasové pokožky. V Japonsku a některých částech Evropy jsou mladé rostliny lopuchu sklízeny a pojídány jako kořenová zelenina. Lopuch obsahuje inulin, přírodní vlákniny a také byl tradičně používán ke zlepšení trávení. Nedávné studie skutečně potvrzují, že lopuch má prebiotické vlastnosti, které by mohly zlepšit zdraví. Navzdory tomu, že lopuch byl používán po staletí k léčbě různých nemocí, existuje jen velmi málo vědeckých studií, které by zkoumaly jeho účinky.
Klíčová slova: lopuch – Arctium – botanika a etnobotanika – bioaktivní látky – farmakologie – toxikologie
Literatura
- Arènes J (1950). Monographie du genre Arctium L. Bull Jard Bot État. 20/1: 67–156.
- Blair TS (1917). Botanic Drugs. Their Materia Medica, Pharmacology and Therapeutics. The Pharmaceutic
Digest Publishing Cincinnati, Ohio. 394 p.
3. Cao J, Li C, Zhang P, Cao X, Huang T, Bai Y, Chen K (2012). Antidiabetic effect of burdock (Arctium lappa L.) root ethanolic extract on streptozotocin-induced diabetic rats. Afr J Biotechnol. 11/37: 9079–9085.
4. Castle T (1828). Lexicon Pharmaceuticum, or a Pharmaceutical Dictionary, Comprehending the Pharmacopoeias of London, Edinburgh, and Dublin, 2nd ed. Printed for E. Cox and Son, W. Simpkin and R. Marshall, London. 354 p.
5. Culpeper N (1835). The Complete Herbal. London, Thomas Kelly. 462 p.
6. de Almeida AB, Luiz-Ferreira A, Cola M, Di Pietro Magri L, Batista LM, de Paiva JA, Trigo JR, Souza-Brito AR (2012). Anti-ulcerogenic mechanisms of the sesquiterpene lactone onopordopicrin-enriched fraction from Arctium lappa L. (Asteraceae): role of somatostatin, gastrin, and endogenous sulfhydryls and nitric oxide. J Med Food. 15/4: 378–383.
7. Dos Santos AC, Baggio CH, Freitas CS, Lepieszynski J, Mayer B, Twardowschy A, Missau FC, dos Santos EP, Pizzolatti MG, Marques MC (2008). Gastroprotective activity of the chloroform extract of the roots from Arctium lappa L. J Pharm Pharmacol. 60/6: 795–801.
8. Eich E, Pertz H, Kaloga M, Schulz J, Fesen MR, Mazumder A, Pommier Y (1996). (-)-Arctigenin as a lead structure for inhibitors of human immunodeficiency virus type-1 integrase. J Med Chem. 39/1: 86–95.
9. EMA (European Medicines Agency) (2010). Committee on Herbal Medicinal Products. Assessment report on Arctium lappa L., radix. EMA/HMPC/246764/2009.
10. Ferracane R, Graziani G, Gallo M, Fogliano V, Ritieni A (2010). Metabolic profile of the bioactive compounds of burdock (Arctium lappa) seeds, roots and leaves. J Pharm Biomed Anal. 51/2: 399–404.
11. Gu Y, Qi C, Sun X, Ma X, Zhang H, Hu L, Yuan J, Yu Q (2012). Arctigenin preferentially induces tumor cell death under glucose deprivation by inhibiting cellular energy metabolism. Biochem Pharmacol. 84/4: 468–476.
12. Gui-Rong C, Li-Ping C, De-Qiang D, Ting-Guo K, Hong-Fu L, Fu-Rui L, Ning J (2012). Synthesis of (-)-arctigenin derivatives and their anticancer activity. Nat Prod Res. 26/2: 177–181.
13. Hayashi K, Narutaki K, Nagaoka Y, Hayashi T, Uesato S (2010). Therapeutic effect of arctiin and arctigenin in immunocompetent and immunocompromised mice infected with influenza A virus. Biol Pharm Bull. 33/7: 1199–1205.
14. Hempen C-H, Fischer T (2009). A Materia Medica for Chinese Medicine: Plants, Minerals and Animal Products. Churchill Livingstone. 1016 p. ISBN 978–0–443–10094–9.
15. Hirono I, Mori H, Kato K, Ushimaru Y, Kato T, Haga M (1978). Safety examination of some edible plants, part 2. J Environ Pathol Toxicol. 1/1: 71–74.
16. Hirose M, Yamaguchi T, Lin C, Kimoto N, Futakuchi M, Kono T, Nishibe S, Shirai T (2000). Effects of arctiin on PhIP-induced mammary, colon and pancreatic carcinogenesis in female Sprague-Dawley rats and MeIQxinduced hepatocarcinogenesis in male F344 rats. Cancer Lett. 155/1: 79–88.
17. Holetz FB, Pessini GL, Sanches NR, Cortez DA, Nakamura CV, Filho BP (2002). Screening of some plants used in the Brazilian folk medicine for the treatment of infectious diseases. Mem Inst Oswaldo Cruz. 97/7: 1027–1031.
18. Chan YS, Cheng LN, Wu JH, Chan E, Kwan YW, Lee SM, Leung GP, Yu PH, Chan SW (2011). A review of the pharmacological effects of Arctium lappa (burdock). Inflammopharmacology. 19/5: 245–254.
19. Jeong JB, Hong SC, Jeong HJ, Koo JS (2011). Arctigenin induces cell cycle arrest by blocking the phosphorylation of Rb via the modulation of cell cycle regulatory proteins in human gastric cancer cells. Int Immunopharmacol. 11/10: 1573–1577.
20. JianFeng C, PengYing Z, ChengWei X, TaoTao H, YunGui B, KaoShan C (2012). Effect of aqueous extract of Arctium lappa L. (burdock) roots on the sexual behavior of male rats. BMC Complement Altern Med. 12: 8.
21. Kamkaen N, Matsuki J, Ichino C, Kiyohara H, Yamada H (2006). The Isolation of the Anti-Helicobacter pylori Compounds in Seeds of Arctium lappa Linn. Thai Pharm Health Sci J. 1/2: 12–18.
22. Knipping K, van Esch EC, Wijering SC, van der Heide S, Dubois AE, Garssen J (2008). In vitro and in vivo antiallergic effects of Arctium lappa L. Exp Biol Med (Maywood). 233/11: 1469–1477.
23. Korbelář J, Endris Z (1985). Naše rostliny v lékařství 6. vyd. Avicenum Praha. 501 s.
24. Kresánek J, Krejča J (1988). Atlas liečivých rastlín a lesných plodov. Vydavateľstvo Osveta. 398 s.
25. Lin CC, Lu JM, Yang JJ, Chuang SC, Ujiie T (1996). Anti-inflammatory and radical scavenge effects of Arctium lappa. Am J Chin Med. 24/2: 127–137.
26. Liu H, Zhang Y, Sun Y, Wang X, Zhai Y, Sun Y, Sun S, Yu A, Zhang H, Wang Y (2010). Determination of the major constituents in fruit of Arctium lappa L. by matrix solid-phase dispersion extraction coupled with HPLC separation and fluorescence detection. J Chromatogr B Analyt Technol Biomed Life Sci. 878/28: 2707–2711.
27. Lu LC, Zhou W, Li ZH, Yu CP, Li CW, Luo MH, Xie H (2012). Effects of arctiin on streptozotocin-induced diabetic retinopathy in Sprague-Dawley rats. Planta Med. 78/12: 1317–1323.
28. Ma ST, Liu DL, Deng JJ, Niu R, Liu RB (2012). Effect of Arctiin on Glomerular Filtration Barrier Damage in STZInduced Diabetic Nephropathy Rats. Phytother Res. doi: 10.1002/ptr.4884.
29. Mathioli OP (2010). Herbář neboli Bylinář III. Československý spisovatel. 1268 s. ISBN 978–80–87391–71–6.
30. Matsumoto T, Hosono-Nishiyama K, Yamada H (2006). Antiproliferative and apoptotic effects of butyrolactone lignans from Arctium lappa on leukemic cells. Planta Med. 72/3: 276–278.
31. Matsuzaki Y, Koyama M, Hitomi T, Yokota T, Kawanaka M, Nishikawa A, Germain D, Sakai T (2008). Arctiin induces cell growth inhibition through the down-regulation of cyclin D1 expression. Oncol Rep. 19/3: 721–727.
32. Mills S, Bone K (2005). The Essential Guide to Herbal Safety. Elsevier Churchill Livingstone. 684 p. ISBN 978– 0443071713.
33. Morita K, Kada T, Namiki M (1984). A desmutagenic factor isolated from burdock (Arctium lappa Linne). Mutat Res. 129/1: 25–31.
34. Müller K (1936). Soudobý lékařský herbář květeny ČSR. Praktický lékař Praha. 480 s.
35. Park SY, Hong SS, Han XH, Hwang JS, Lee D, Ro JS, Hwang BY (2007). Lignans from Arctium lappa and their inhibition of LPS-induced nitric oxide production. Chem Pharm Bull (Tokyo). 55/1: 150–152.
36. Pereira JV, Bergamo DC, Pereira JO, França Sde C, Pietro RC, Silva-Sousa YT (2005). Antimicrobial activity of Arctium lappa constituents against microorganisms commonly found in endodontic infections. Braz Dent J. 16/3: 192–196.
37. Rodriguez P, Blanco J, Juste S, Garcés M, Pérez R, Alonso L, Marcos M (1995). Allergic contact dermatitis due to burdock (Arctium lappa). Contact Dermatitis. 33/2: 134–135.
38. Sasaki Y, Kimura Y, Tsunoda T, Tagami H (2003). Anaphylaxis due to burdock. Int J Dermatol. 42/6: 472–473.
39. Sharma ML, Chandokhe NN, Ghatak BJ, Jamwal KS, Gupta OP, Singh GB, Ali MM, Thakur RS, Handa KL, Rao PR, Jamwal PS, Sareen YK (1978). Pharmacological screening of Indian medicinal plants. Indian J Exp Biol. 16/2: 228–240.
40. Schatten M, Žugaj M (2011). Biomimetics in modern organizations – laws or metaphors. INDECS. 9/1: 39–55.
41. Schröder HC, Merz H, Steffen R, Müller WE, Sarin PS, Trumm S, Schulz J, Eich E (1990). Differential in vitro anti-HIV activity of natural lignans. Z Naturforsch C. 45/11–12: 1215–1221.
42. Sohn EH, Jang SA, Joo H, Park S, Kang SC, Lee CH, Kim SY (2011). Anti-allergic and anti-inflammatory effects of butanol extract from Arctium lappa L. Clin Mol Allergy. 9/1: 4.
43. Šmíd M (2002). Průvodce odbornými názvy rostlin. 2. vyd. Brázda Praha. 320 s. ISBN: 80–209–0302-X.
44. Štěpánek J (2004). Arctium L. In: Slavík B, Štěpánková J (eds.). Květena České republiky 7. Academia Praha, s. 367–373. ISBN 80–200–1161–7.
45. Tomko J, Kresánek J, Hubík J, Suchý V, Felklová M, Sikyta B, Libický A (1999). Farmakognózia. 2. vyd. Osveta Martin. 358 s. ISBN 80–8063–014–3.
46. Valíček P, Ando V, Čížek H, Potužák M (1994). Léčivé rostliny tradiční čínské medicíny. Hradec Králové: Svítání, 321 s. ISBN 80–86198–01–4.
47. van Wyk B-E, Wink M (2005). Medicinal plants of the world. Timber Press, Portland, Oregon, USA. 480 p. ISBN 10: 0881926027.
48. Wichtl M (ed.) (2004). Herbal Drugs and Phytopharmaceuticals, 3rd ed. Medpharm a CRC Press. 708 p. ISBN 9780849319617.
49. Wu J-N (2005). An Illustrated Chinese Materia Medica. Oxford University Press. 706 p. ISBN 0195140176.
50. Xu Z, Wang X, Zhou M, Ma L, Deng Y, Zhang H, Zhao A, Zhang Y, Jia W (2008). The antidiabetic activity of total lignan from Fructus Arctii against alloxan-induced diabetes in mice and rats. Phytother Res. 22/1: 97–101.
51. Yang S, Ma J, Xiao J, Lv X, Li X, Yang H, Liu Y, Feng S, Zhang Y (2012). Arctigenin anti-tumor activity in bladder cancer T24 cell line through induction of cell-cycle arrest and apoptosis. Anat Rec (Hoboken). 295/8: 1260–1266.
52. Yao X, Zhu F, Zhao Z, Liu C, Luo L, Yin Z (2011). Arctigenin enhances chemosensitivity of cancer cells to cisplatin through inhibition of the STAT3 signaling pathway. J Cell Biochem. 112/10: 2837–2849.
53. Yong M, Kun G, Qiu MH (2007). A new lignan from the seeds of Arctium lappa. J Asian Nat Prod Res. 9/6–8: 541–544.
54. Zhao F, Wang L, Liu K (2009). In vitro anti-inflammatory effects of arctigenin, a lignan from Arctium lappa L., through inhibition on iNOS pathway. J Ethnopharmacol. 122/3: 457–462.
55. Želazková, J (2011). Total Synthesis of Arctigenin Derivatives as Potential Anticancer Agents. In: Proceedings of the 15th Int. Electron. Conf. Synth. Org. Chem., 1–30 November 2011; Sciforum Electronic Conferences Series.
